Řekové berou lesy útokem, aby měli čím topit

"Bylo to těžké rozhodování, ale nechal jsem ho odejít i s dřívím," komentuje situaci Gurdomichalis, šéf ekologické asociace, která sdružuje obce kolem Athén s cílem chránit lesní porosty kolem Egalea, západního předměstí hlavního města.

Řekové si zatápějí

Dle řeckých úřadů v důsledku krize a zhoršující se ekonomické situace tamních občanů zmizely z lesů a parků desítky tisíc stromů. Chudoba je tak velká, že lidé přestávají topit elektřinou nebo palivy a vracejí se ke krbům a kamnům na dříví. Jak teploty klesají, z kopců mizí dříví a kouř ze spáleného dřeva zaplavuje ovzduší Athén a ostatních měst. Tato ekologická hrozba negativně ovlivňuje životní prostředí a zdraví obyvatel.

Počet případů nezákonné těžby dřeva se v roce 2012 výrazně zvýšil. Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti podalo 3 tisíce žalob a zabavilo 13 tisíc tun nelegálně vykáceného dřeva. Pět let recese a úsporných opatření se na Řecku podepsalo, naposledy k takto masivnímu kácení dřeva docházelo za německé okupace ve 40. letech.

Během vánočních svátků řecký ministr životního prostředí oznámil, že znečištění ovzduší v Maroussi, jednom z největších athénských předměstí, dvojnásobně překračuje limity stanovené Evropskou unií.

Hoří i knihy

"Průměrný Řek hodí do krbu cokoli, co se dá spálit, od nepoužívaného nábytku po staré knihy," říká Stefanos Sapatakis, zaměstnanec Řeckého centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Dodává, že smogem jsou ohroženi hlavně starší obyvatelé, děti a lidé trpící astmatem. Situaci přirovnává k poválečnému Londýnu, kdy v prosinci 1952 smog z páleného dříví pokryl oblohu na pět dní a 4 tisíce lidí v důsledku toho zemřely. Británie poté rozdělávání ohně ve městě zakázala.

Pro obce v severním Řecku, kde se klimatické podmínky blíží spíše těm v kontinentální Evropě než ve Středomoří, není v období vládních úspor jednoduché zásobovat občany teplem. Na konci prosince školní asociace vydaly upozornění, že zejména školy na severu budou brzy nuceny zrušit vyučování, protože nemají peníze na vytápění tříd.

Z Orestiady, která se nachází blízko hranic s Tureckem a Bulharskem, musel řecký plavecký tým v lednu dvakrát nebo třikrát týdně cestovat na tréninky do sousedního Turecka. Starosta města si totiž musel vybírat, jestli vytopí školu, nebo plavecký bazén. Na znamení solidarity umožnil turecký plavecký klub z nedalekého města Edirne využívat veškeré klubové zázemí zcela zdarma.

Tragické následky

Boj o zachování tepla si vyžádal tragické následky. Na začátku prosince uhořeli na severu Řecka ve vesnici Mesoropi tři sourozenci ve věku 5, 7 a 15 let. Oheň z kamen, ve kterých rodina topila, se v noci rozšířil po domě a děti se udusily ve spánku. Rodina měla celkem 10 dětí.

Incident šokoval celou zemi. Opoziční strana Syriza využila této nešťastné události k tomu, aby opakovaně vyjádřila nesouhlas s vládními úspornými opatřeními, které vedly k nárůstu cen topného oleje a elektřiny. Mluvčí strany Panos Skurlitis komentoval úsporný program tak, že nutí Řecko a Řeky k tomu, aby si vybrali "mezi uhořením, ničením lesů a životem ve smogu".

Tekla krev, tak jsem vsadil na Řecko. A trh mi dal za pravdu!

Zdroj: WSJ