O kolapsu země, která vyváží hlavně suroviny a násilí
Západ (snad mu to vydrží) odmítá platit za ruský plyn v rublech. Takový požadavek Ruska je porušením smluv ze strany Moskvy a Vladimir Putin jím chce obchodní protějšky vmanipulovat do porušování sankcí. Jinak než obchody s ruskou centrální bankou by totiž západní země tolik rublů jistě nesehnaly. V rámci války na Ukrajině i dlouhodobějšího vývoje ekonomiky Ruska a jeho vztahů se Západem jde vlastně jen o pomyslný vrcholek ledovce.
Rusko na téma plateb v rublech uvedlo, že je zkrátka požaduje, jinak zastaví dodávky plynu do Evropy. To samé Rusko, které loni záměrně omezovalo tok plynu na starý kontinent, aby se nenaplnily zásobníky. A to samé Rusko, které s prvním tankem na Ukrajině začalo najednou dodávat do zemí Evropské unie zhruba o třetinu více plynu.
Připomíná mi to rozhovor Petry Procházkové s ruským satirikem, dramatikem a komentátorem Viktorem Šenderovičem. V něm mimo jiné zaznělo: "Přesně podle zákonů reketu (placení výpalného): Ty mi budeš platit za to, že ti nic špatného neudělám. Ne za to, že tě budu chránit, to je mylné pojetí reketu. Právě a jedině za to, že ti neudělám nic. Putin se Západem jednal přesně jako reketir. To bylo to jediné, co Rusko mohlo Západu nabídnout. Nic jiného nemá. Nemá auta, neumí vyrábět oblečení, je neschopné konkurence ve všech oborech – kromě násilí. Putin učinil z Ruska exportéra násilí. Vyvážel ho do Sýrie, na Kavkaz i do Afriky. Dokázal, že může poničit také Evropu. Chcete, abychom vám neškodili? Tak nám za to zaplaťte. Žádné sankce, naopak – obchodujte s námi bez ohledu na cokoli. (…) Pokud byste odbourali dva největší nástroje ruského vydírání – zbraně a plyn –, Putin by již neexistoval."
Mimochodem, přes 400 zahraničních společností se již stáhlo z Ruska. Některé ještě zůstávají a "nechávají se přemlouvat" svými zákazníky ze zbytku světa, aby udělaly správnou věc. Pro ruskou ekonomiku jejich odchod znamená rozsáhlé ztráty, především běžní Rusové se již zvykli na západní značky.
Jak vlastně vypadá ruská ekonomika? Od roku 1990 byla schopna vyrůst (v přepočtu na obyvatele) jen o něco málo přes 20 %. Pro srovnání, Česká republika přidala více než 60 %. Institute of International Finance odhaduje, že ruský HDP jen letos klesne o zhruba 15 % a napřesrok bude recese pokračovat. Jinými slovy, Rusko se v úrovni HDP posune o více než 15 let zpět. A pokud se mu nepodaří propad zastavit, bude jen kousek k tomu, aby se vrátilo na hladinu z roku 1990.
Graf také ukazuje, v čem je ruský problém. Země neinvestuje. Po roce 1990 investice spadly až o absurdních 80 %, ale neuvěřitelné je, že poloviční byly i v posledních letech. Když to nazvu chátráním ekonomiky, je to eufemismus. Jsem rozladěný z toho, jak málo se investuje u nás v Česku, přitom jsme oproti roku 1990 investice dokázali zdvojnásobit.
Rusko vedle odlivu kapitálu (a kapitalismu) má i velký demografický problém. Zhruba od roku 2010 klesala ruská populace ve věku 15-65 let podobně jako u nás, nicméně v dalších letech bude pokles rychlejší než v Česku.
Do roku 2030 by byla bývala pracovní síla menší o 7 % ve srovnání s rokem 2019, do toho ale přišel covid-19, který si v Rusku vyžádal asi milion obětí (odvozováno z počtu nadúmrtí).
K tomu je potřeba přičíst masivní emigraci. Již před válkou odcházelo z Ruska 400-500 tisíc lidí ročně, s konfliktem na Ukrajině pak zavládla emigrační mánie. Plné vlakové spoje do Finska (výrazně posílené), letadla obsazená až do roku 2023 (tam, kde se ještě smí z Ruska odlétat) – i to je současné Rusko. Odchází především střední třída, ale také inteligence a umělci. Tomu říkám brain drain.
Odliv kapitálu a mozků, stárnutí populace, neschopnost vyrábět technologie (dokonce ani ty na těžbu nerostných surovin). A k tomu sankce, jejichž cílem je zneschopnit Rusku vést válku proti Západu. To je kombinace, která způsobí zhroucení ekonomiky, která kolabuje prakticky již několik dekád.
