Válka na Ukrajině má mnoho (velkých) poražených a minimum (opravdových) vítězů

Důsledky konfliktu se projeví ve světové ekonomice hlavně od druhé poloviny roku 2022 a dále pak v roce 2023 a později. Politické riziko, které se na globální úrovni výrazně zvýšilo již v souvislosti s pandemií, je ještě umocněno prudkým růstem cen potravin a energií. Žádný region nebude ušetřen ekonomických dopadů této války a po postupných otřesech v roce 2020 je obrázek bohužel jasný – svět se změnil a nic již nebude jako dříve.

Z ekonomického hlediska bude mít válka na Ukrajině jen málo vítězů a mnoho poražených. Význam bojujících stran – především Ruska, ale také Ukrajiny a Běloruska – v produkci řady komodit a obavy z přerušení dodávek vedly k prudkému nárůstu cen, které i přes jisté korekce některých z nich zůstávají na výrazně zvýšených hladinách.

Inflační tlaky, které ve většině regionů převládají, se dále prohlubují, což vede k poklesu disponibilních příjmů domácností a v konečném důsledku i spotřeby. Současné prostředí vyvolávající obavy a velkou nejistotu bude s největší pravděpodobností podporovat úspory domácností „na horší časy“. Volatilita a nejistota budou mít velký vliv také na investiční rozhodování firem, jejichž finanční situace se i přes rekordně vysoké hotovostní rezervy pravděpodobně také postupně citelně zhorší, protože jim (po)rostou výrobní náklady.

Kromě středoevropských a východoevropských ekonomik, které jsou s Ruskem významně hospodářsky propojené a mají s ním značné obchodní toky, jsou nejvíce ohroženy západoevropské země kvůli své vysoké závislosti na ruských fosilních palivech. Ačkoli se nárazová vlna projeví v různých částech světa různě a v odlišnou dobu, žádný region nebude ušetřen importované inflace, narušení dodavatelských řetězců a z toho plynoucího zpomalení globálního obchodu.

Zranitelná střední a východní Evropa

Zatímco v různých částech světa se tato vlna projeví různě a v různou dobu, země střední a východní Evropy již nyní pociťují důsledky války. Závislost zahraničního obchodu na Rusku je obzvláště vysoká u pobaltských zemí (například celkový vývoz a dovoz s Ruskem představoval loni 15,1 % litevského HDP), které by měly být ruským útlumem přímo postiženy. Navzdory vládním opatřením k omezení dopadů zaznamenávají mnohé země střední a východní Evropy dvoucifernou inflaci (Estonsko, Litva, Česká republika, Polsko, Rumunsko) a jejich centrální banky ve snaze inflaci omezit pokračují ve zpřísňování měnové politiky.

Růst sociálního napětí

Válka může mít výrazný negativní dopad také na USA, kde bude Fed nucen zvýšit sazby vícekrát (či rychleji), než se ještě před pár měsíci očekávalo. To bude mít vliv i na zbytek světa. Stejně jako při každém výrazném zpřísnění měnové politiky ze strany Fedu bude muset většina rozvíjejících se trhů následovat jeho příkladu, aby se vyhnula odlivu kapitálu a znehodnocení měn, zejména pak těch, které mají velké deficity běžného účtu nebo vysoký krátkodobý zahraniční dluh.

Vedle toho se již s pandemií covidu-19 výrazně zvýšilo politické riziko. Tato otázka bude nadále aktuálnější než kdykoli předtím, protože potíže se zásobováním a prudký růst cen potravin pravděpodobně podnítí sociální napětí.

Je potřeba připomenout, že rovnováha rizik je jednoznačně vychýlena níže (směrem k větším rizikům), protože se hromadí další potenciální problémy. Například opakované uzavírání celých oblastí Číny kvůli covidu-19 může dále podněcovat globální inflační tlaky a narušovat dodávky. V takovém kontextu je rozhodování, před kterými měnověpolitické autority stojí, stejně obtížné jako zásadní, a to v prostředí inflace nejvyšší za desítky let, potřeby fiskální uvolněnosti a vysokého zadlužení (veřejného i soukromého).

Vzhledem k tomu, že ekonomické důsledky války na Ukrajině se projeví především od druhé poloviny roku 2022, budou mít zřejmě vliv na údaje o růstu HDP nejen v roce 2022, ale ještě více napřesrok a v dalších letech. Jinými slovy, rány budou pravděpodobně hluboké a vedle lidských obětí bude (zejména) Evropa sčítat také oběti hospodářské. I když je ještě příliš brzy na to, abychom předpovídali, jak se světová ekonomika změní po všech otřesech, které započaly globální pandemií, lze jednoznačně říci, že se změní výrazně a dlouhodobě.

Zdroj: Coface