Evropská centrální banka zvyšuje sazby, je ale (stále) mezi mlýnskými kameny
Evropská centrální banka v září v souladu s tržním konsenzem zvýšila depozitní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů z nuly na 0,75 %. Jednalo se o největší jednorázové zvýšení úrokových sazeb v historii eurozóny. Banka má ale prostor pro zpřísňování měnové politiky celkem omezený.
Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po zasedání jasně indikovala, že na dalších měnověpolitických setkáních guvernérů půjdou úroky dále nahoru. Domníváme se přitom, že ECB je jednoznačně a výrazně "za inflační křivkou", protože bojovat s téměř 10% inflací sazbami pod 1 % působí dosti krátkozrace. Banka navíc v létě oznámila prakticky neomezené kvantitativní uvolňování, které hodlá používat podle potřeby.
Je ale potřeba mít na paměti, že ECB je v širší perspektivě ve velice delikátní situaci. Na jedné straně musí bojovat s rekordní inflaci, na stranu druhou ale nesmí finanční podmínky zpřísnit až příliš, aby nezhoršila již tak křehkou situaci na trhu s vládními dluhopisy a obecně s udržitelností dluhové zátěže v Evropě.
Poměr vládního dluhu k HDP se nyní v eurozóně pohybuje přibližně na 100 %. ECB si je samozřejmě dobře vědoma toho, že přílišné zpřísnění finančních podmínek by bohužel mohlo vyvolat značné spekulace na téma další evropské dluhové krize. Výnosy vládních dluhopisů zemí eurozóny do doby splatnosti v posledních měsících ostatně poměrně prudce rostly, a to i přes prováděné kvantitativní uvolňování, což k udržitelnosti dluhové situace rozhodně příliš nepřispělo.
Aktuality
