Vládní konsolidační balíček pohledem ekonomů: Měla by klesnout inflace, ale i růst HDP. Vyšší zdanění výdělků je potřeba vnímat v kontextu

Zpomalení ekonomického růstu

Tempo zadlužování tuzemského veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií české veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí.

Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů Ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 % HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.

Právě dobrá výchozí pozice byla jedním z faktorů, které v posledních letech umožnily expanzivnější fiskální politiku. "Dlouhodobě je nicméně tempo zadlužování posledních let rizikové. Pravděpodobně by vedlo ke zhoršení ratingu a souvisejícímu nárůstu prémie u výnosů českých státních dluhopisů. Úsporný balíček, který vláda navrhuje, by měl v příštím roce podle odhadu Ministerstva financí přispět k poklesu deficitu sektoru vládních institucí na 1,8 % HDP oproti 2,9 % HDP bez konsolidace," shrnuje ekonom Jaromír Gec z Komerční banky.

V roce 2025 by následně měl schodek veřejných financí dosáhnout 1,2 % HDP oproti 2,4 % HDP přepokládaným v dubnové prognóze ministerstva. Rozdíl v poměru deficitu k HDP je tak mezi oběma scénáři v roce 2024 1,1 procentního bodu a v roce 2025 1,2 procentního bodu. Proto se i většina Komerční bankou odhadovaného efektu úsporných opatření na makroekonomické veličiny projeví již v příštím roce.

"Konsolidační balíček podle nás pomůže ztlumit celkové inflační tlaky, ovšem prostřednictvím pomalejšího růstu ekonomiky. V příštím roce by v porovnání se scénářem, kdy by konsolidační balíček nebyl přijat, měla být podle našeho modelového odhadu spotřebitelská inflace nižší až o 0,4 procentního bodu a růst HDP slabší až o 0,7 procentního bodu. V důsledku postupného působení by se úspory ve státním rozpočtu měly projevit v inflaci ve zhruba obdobném rozsahu i v roce 2025. Dopad do HDP by již však měl být menší," doplňuje Gec.

Zdanění práce v porovnání s EU není vysoké

Konsolidační balíček má různými cestami dolehnout i na příjmy lidí. Vedle hojně diskutované změny valorizačního vzorce pro důchody se má měnit také zdanění příjmů. Do jaké míry ovšem je již nyní zdanění pracovních výdělků v Česku vyšší než jinde?

"K podobnému srovnávání přímo vybízejí data OECD. Podle nich 'daňový klín' (tedy rozdíl mezi objemem peněz vynakládaným zaměstnavateli na pracovní sílu a objemem peněz, který tato síla skutečně dostala po odvedení všech daní ze mzdy a sociálního a zdravotního pojistného) v roce 2022 u průměrného samostatně žijícího pracovníka činil v Česku 39,8 %, kdežto průměr pro celou OECD byl jen 34,6 %," říká ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Průměr zemí OECD je ovšem tažen dolů především zeměmi mimo Evropu (Chile, Nový Zéland, Mexiko, Izrael, Jižní Korea, Austrálie). Z Evropy jsou pod průměrem OECD jen Polsko (těsně), Spojené království a Švýcarsko, naopak nad průměrem z ne typicky evropských zemí pouze Turecko. "Jinak řečeno, srovnání s průměrem OECD není šťastné, protože tento průměr je vychýlen zeměmi s velice odlišnou ekonomikou a přístupem k roli státu v ní," vysvětluje dále Skořepa.

Stejně tak podle něj není dobré srovnávat jen součet daní a odvodů, protože v některých zemích musejí domácností platit ještě další položky. Podle dat OECD ohledně "klínu povinných plateb", který obsahuje veškeré povinné platby týkající se pracovních příjmů, jsme se redukcí zdanění mezd od ledna 2021 dostali pod úroveň průměru Evropské unie, a to pro všech osm typů domácností, pro které jsou tato data počítána (domácnosti samostatně žijících osob bez dětí nebo se dvěma dětmi a na různých úrovních mzdy).

"Základní závěr tedy zní, že z hlediska srovnání v rámci EU v současnosti žádný prostor pro další snižování odvodového zatížení mezd v Česku rozhodně není," uzavírá Michal Skořepa z České spořitelny.

Zdroj: Česká spořitelna, Komerční banka, E15