Jak a proč dlouhodobě (ne)poroste americká ekonomika?

Na srpnovém sympóziu centrálních bankéřů v Jackson Hole byla pozornost upřena zejména na vystoupení šéfa Fedu Jeromea Powella. Koho nicméně zajímá dlouhodobý ekonomický výhled Spojených států, měl možnost se zaposlouchat do přednášky Charlese Jonese, ekonoma ze Stanfordovy univerzity.
Chcete-li předpovídat budoucnost, začněte pochopením minulosti
USA prodělaly za uplynulých 150 let pestrý ekonomický vývoj. Velký počet expanzí proložila řada různě hlubokých propadů. Růst životní úrovně Američanů nicméně dlouhodobě vykazuje až překvapivou statistickou pravidelnost. Celkovou stabilitu lze vyčíst i z grafu, na kterém přímka růstu o 2 % ročně krásně zapadá do logaritmické funkce amerického HDP na hlavu upraveného o inflaci.
Růst je poháněn nápady a inovacemi
Životní úroveň má tendenci v čase růst společně s hromaděním myšlenek. Na rozdíl od většiny hmatatelných věcí může nápady využívat mnoho lidí najednou, aniž by se tyto vyčerpaly. Například vakcína proti covidu-19 může být přínosem pro miliardy lidí. Celkový počet nápadů (inovací, vynálezů a tak dále), které kdy byly nadneseny a objeveny, závisí na počtu lidí, kteří je hledají (především vědců, inovátorů a podnikatelů). Růst tedy vytvářejí lidé, a proto příjem na osobu přímo souvisí s počtem lidí, kteří tak či onak hledají nápady a pracují na nich.
5 rizik, která mohou v dalších letech zpomalit růst v USA a dalších bohatých zemích
1. Tempo růstu již klesá. Celková produktivita, jedno z měřítek efektivity a inovativnosti ekonomiky, v USA od roku 2003 zpomaluje. A takové poklesy zpravidla předcházejí rozsáhlým finančním krizím.
2. Nápady se hledají stále obtížněji. Jones poukazuje na takzvaný Mooreův zákon (zdvojnásobení kapacity počítačových čipů každé dva roky) jako příklad toho, jak je potřeba stále více výzkumných pracovníků k udržení neustálých inovací. Poznamenává také, že tempo růstu zaměstnanosti ve výzkumu od roku 2002 v mnoha zemích pokleslo, což může dále přispívat ke zpomalování růstu produktivity.
3. Míra investic do "nekonečně použitelných nápadů" nemůže růst donekonečna. USA investují stále větší část svého HDP do produktů duševního vlastnictví (jako je soukromě a veřejně financovaný výzkum a vývoj). Jde o nápady, které mohou zvýšit produktivitu a růst. "Tato míra investic do nápadů vzrostla z přibližně 1 % HDP ve 30. letech na více než 6 % HDP v posledních letech," uvádí Jones. V určitém okamžiku přitom podle něj musí tento podíl přestat růst. A v momentě, kdy k tomu dojde, bude již tento někdejší zdroj růstu nedostupný.
4. Úroveň dosaženého vzdělání neroste. V posledních letech se Američané již tolik nevzdělávají (měřeno průměrnou délkou školní docházky). To znamená, že ekonomika nezíská ze vzdělání stejný impulz jako v minulosti, kdy vzdělanost rostla. To by mohlo snížit ekonomický růst odhadem o půl procentního bodu ročně.
5. Růst populace zpomaluje, lidí může ubývat. Pokud je růst životní úrovně v dlouhodobém horizontu způsoben růstem populace, jsou vyhlídky vyspělých zemí vzhledem k demografickému vývoji poměrně ponuré. Pokud počet lidí hledajících nápady spíše klesá, ekonomický růst to může utlumit.
Jones ale v Jackson Hole nechtěl jen strašit, a tak zmínil i tři faktory, které by naopak mohly ekonomickému růstu USA foukat do zad. Jsou jimi Asie, alokace talentů a umělá inteligence (AI).
A. Ekonomický vzestup Číny a Indie znamená mnoho nových mozků zapojených do hledání nových nápadů a práce s nimi. To v globálním vyjádření znamená větší výzkumné úsilí, klesajícímu tempu růstu populace ve vyspělých zemích navzdory.
B. Zlepšení alokace talentů. Jones poukazuje na to, že americká ekonomika v posledních pěti desetiletích těžila z lepší alokace talentů napříč různými skupinami lidí i obory. Kolik budoucích Jobsů čeká na to, až bude moc projevit a naplnit svůj potenciál? Nevíme, tito lidé ale nepochybně mají větší pravděpodobnost a lepší podmínky pro své uplatnění, než tomu bylo v minulosti.
C. Umělá inteligence. Nedávný nástup ChatGPT a dalších velkých jazykových modelů naznačuje dramatický pokrok v AI. Stroje umí stále lépe nahradit lidi v rámci různých činností a úkolů. Co když stroje budou umět nahradit lidi i při generování nápadů? Možné to je, ale historie naznačuje určitá omezení, která mohou tlumit nadšení a rozsah těchto účinků.
Automatizace probíhá již od průmyslové revoluce. Parní stroj, elektřina, spalovací motory, traktory a polovodiče jsou příklady úžasných nových technologií, které pomohly automatizovat různé části ekonomiky. Žádná z těchto technologií přitom za posledních 150 let nezvýšila tempo růstu ekonomiky. Vývoj nové technologie pro všeobecné použití každých několik desetiletí může být přesně tím, co udrželo 2% růstový trend v chodu tak dlouho. Možná je AI jen nejnovější úžasná technologie, která odloží zpomalení tempa růstu o několik dalších desetiletí a umožní 2% růstu pokračovat o něco déle. Teorie je taková, že AI může podstatně zvýšit tempo růstu, historie ale nabádá k opatrnosti.
Sečteno a podtrženo, Jones v Jackson Hole nabídl střízlivý a realistický vhled do vyhlídek růstu ekonomiky Spojených států. Na AI je podle něj rozumné pohlížet jako na další technologický pokrok podobný kombinaci počítačů a internetu. Rozvoj umělé inteligence tak Jones nepovažuje za příští sci-fi skok vpřed, který změní současný 2% trend reálného HDP na obyvatele na dynamický 20% růst. To ale není důvod ke zklamání, ba naopak. Pokud by se současné tempo růstu podařilo udržet, pohled na americkou ekonomiku z ptačí perspektivy zůstane přes veškeré nejistoty impozantní.
Zdroj: Faster, Please!
Aktuality
