MMF: Centrální banky mají v arzenálu protiinflačních zbraní bazuku, jejíž použití je nic nestojí

MMF zdůrazňuje, že klíčovou roli ve vývoji inflace hrají mimo jiné inflační očekávání. Ta totiž mají vliv na rozhodování lidí i podniků o aktuální i budoucí spotřebě či investicích, a jsou tak jedním z faktorů rozhodujících o vývoji cen. "Zásadní je proto v boji proti vysoké inflaci také to, jak jsou lidé o inflaci informováni, zda jsou jejich očekávání v oblasti inflačního vývoje potvrzována, tlumena, či zesilována," píše fond v jedné ze svých čerstvých analýz.

V rozvinutých i rozvíjejících se ekonomikách se krátkodobá a střednědobá inflační očekávání začala zvyšovat v roce 2020 a následně jejich růst sílil v roce 2021 s tím, jak zdražování skutečně nabíralo na intenzitě. Nyní už se krátkodobá a střednědobá inflační očekávání opět snižují, a to mezi spotřebiteli, společnostmi i investory.

"Pokud máme vliv inflačních očekávání na reálnou inflaci kvantifikovat, můžeme říci, že celková inflace se na každý jeden procentní bod nárůstu inflačních očekávání zvyšuje v rozvinutých ekonomikách o 0,8 procentního bodu a v rozvíjejících se ekonomikách o 0,4 procentního bodu," píše dále v analýze MMF.

Mezinárodní měnový fond tak centrálním bankám připomíná, že jednou z jejich klíčových úloh je řízení a korigování inflačních očekávání. Toho přitom podle něj centrální banky mohou dosahovat pomocí nástrojů, které je de facto nic nestojí.

"Centrální banky musejí pracovat na posilování své nezávislosti, transparentnosti a důvěryhodnosti. S veřejností musejí komunikovat jasně a musejí vyjadřovat přesvědčení o své schopnosti inflaci udržovat na žádoucích a přijatelných úrovních. Čím větší je kontrola centrálních bank nad inflačními očekáváními v ekonomice, tím nižší je cena, kterou dané ekonomiky musejí platit za usměrňování inflace," vysvětluje MMF.

Zdroj: MMF