Nenechme se mýlit prvotní reakcí trhů, s Donaldem Trumpem přichází doba nejistoty

Donald Trump slíbil v předvolební kampani spoustu věcí, které vyvolávají politickou nejistotu. Proklamoval rezervovaný přístup k NATO, evropským partnerům a také Ukrajině. Právě jeho další postoj k otázce ruské agrese bude důležitý pro uspořádání celé Evropy. Amerika je totiž největším a nejdůležitějším podporovatelem Ukrajiny v její obraně proti Rusku. Velkým tématem byla také migrace a tvrdý přístup k nelegálním imigrantům do USA.

Velké otazníky visí i nad tím, zda se Trump opravdu odhodlá k zavedení cel v takovém rozsahu, jaký sliboval. "Pro americkou ekonomiku by mohl být přínosem Trumpův záměr deregulovat, přílišná regulace totiž žádnému odvětví nikdy neprospěla. V tomto směru je vítězství Donalda Trumpa pro Ameriku pozitivní," říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.

Co Donald Trump hlásal před volbami:

• uvalení 60% cla na veškerý dovoz z Číny,
• uvalení 10-20% cla na veškerý dovoz z EU,
• uvalení až 100% cla na automobily ze zemí mimo USA,
• snížení regulace,
• snížení daňové zátěže,
• omezení překážek těžby ropy,
• rychlé vyřešení ukrajinsko-ruské otázky,
• chladnější přístup k NATO a EU.

Případné uvalení cel bude mít negativní vliv nejen na Evropskou unii (zpomalení ekonomiky), ale také na americké občany prostřednictvím růstu cen, potažmo inflace. Růst cen čeká i Evropu, jelikož se dají očekávat odvetná cla ze strany EU. Hrozí také narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, což by také vedlo k vyšší inflaci. Jaké to je, když se tyto řetězce zadrhnou, si svět pamatuje z doby pandemie.

Kvůli protekcionismu Donalda Trumpa by se mohl až o třetinu snížit vývoz zboží z EU do Ameriky, což by výrazně poškodilo ekonomiky evropských zemí a nejvíce těch proexportních, jako je ta česká. Vyšší ceny by mohly mít vliv i na postoj centrálních bank ohledně nastoleného trendu snižování úrokových sazeb. Vyšší inflace bude nutit evropské banky k restriktivnější měnové politice, aby dosáhly svého cíle nižší inflace.

Z prohlášení Donalda Trumpa je také cítit rezervovaný přístup k Ukrajině. Pro ni, ale i pro bezpečnost Evropy by mohl být zásadní problém, pokud by se američtí vojáci začali stahovat z území evropských zemí NATO a pomoc Ukrajině by byla omezována. Pro Evropu by to ale dlouhodobě nemuselo být pouze negativní. Dříve, než bude pozdě, by si alespoň naplno uvědomila, že se o svou bezpečnost musí starat hlavně sama. Byť to samozřejmě bude něco stát.

"Dopad na trhy je těžké odhadovat, bude záležet na reálné politice Donalda Trumpa. Pro trhy je nejhorší nejistota, kterou staronový prezident vyvolává, pozitivní je naopak náskok, s jakým volby vyhrál. Americké akcie budou moci těžit z deregulace, což pomůže dominantně bankovnímu, zdravotnickému, ale i technologickému sektoru, a dále ze snižování daní, které pomůže všem. Pomoci by mohla i silnější americká ekonomika, pokud se Trumpovi podaří vrátit výrobu do USA," říká Kadeřábek.

Evropa by podle něj mohla naopak mít starosti s případnými novými cly, nižšího výkonu ekonomiky, ale i utaženější měnové politiky hlavních centrálních bank. V dlouhodobém horizontu se ale tyto faktory "usadí" a trh si na ně zvykne. Investoři si ale budou muset zvyknout na zvýšenou volatilitu, kterou Donald Trump vyvolá.

Podle Kryštofa Míška z Argos Capital volby potvrdily narůstající izolacionistický pohled Američanů na svět. Nejistot tím ale podle něj naopak ubývá. "Uvidíme, jak do cenové hladiny v USA promluví již tak utažený trh práce. Trumpem uvažované deportace nelegálních migrantů by vyvolaly nedostatek pracovníků v odvětvích, jako jsou stavebnictví nebo průmysl. Již tak je nezaměstnanost v Americe z historického hlediska velice nízká," říká.

V příštích měsících se pak mohou trhy postupně přenastavit na o něco vyšší očekávané sazby (že budou zvýšené po delší dobu), vyšší inflaci (s pozitivním dopadem na ceny drahých kovů a komodit obecně). "Komodity mohou portfolia investorů chránit proti dopadům nabídkových šoků. Těch za Trumpovy administrativy nemusí být málo. A samozřejmě jsou tu geopolitické otázky. Omezování podpory Ukrajiny by například mohlo mít negativní dopad na americké výrobce zbrojních systémů a naopak pozitivní na ty evropské. Na přetřes se pak totiž zřejmě dostane, zda by vyspělé země neměly ze svých rozpočtů vydávat na obranu třeba i 3 % HDP nebo více," uzavírá Kryštof Míšek.

Zdroj: Swiss Life Select, Argos Capital