Spolkový sněm schválil bezprecedentní podporu německé ekonomice, na obranu a infrastrukturu mají jít stovky miliard eur
Německo bude masivně investovat. Končící Spolkový sněm v úterý více než dvěma třetinami hlasů schválil plán na výdaje v celkové výši až bilionu eur. Peníze mají jít na obranu nebo infrastrukturu. V pátek o něm bude hlasovat Spolková rada, druhá komora německého parlamentu. Předpokládá se, že i tam bude dosaženo potřebné dvoutřetinové podpory.
Koalice CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze a sociální demokraté (SPD) se dohodli na revizi takzvané dluhové brzdy, která má bránit přílišnému zadlužování země. Právě pro schválení změny tohoto ústavního opatření bylo třeba dvoutřetinového souhlasu. Pro zvedli ruku také poslanci Zelených. Vedle úpravy dluhové brzdy, která má zajistit půjčky na obranné výdaje, má vzniknout zvláštní investiční fond, který má disponovat půl bilionem eur.
Pravidla dluhové brzdy se nově mají týkat jen obranných výdajů do jednoho procenta hrubého domácího produktu, to je v současnosti asi 44 miliard eur. Výdaje nad tuto hranici má být možné financovat půjčkami. Na přání Zelených byly z dluhové brzdy vyjmuty i výdaje na civilní obranu, tajné služby, kybernetickou bezpečnost a na podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem.
"Dluhová brzda není mrtvá, sledujeme ale její pohřeb zaživa," prohlásil Carsten Brzeski, globální šéf makroekonomických analýz v ING. "Německo se vzdalo své vůdčí role ve skupině fiskálně odpovědných výměnou za nastartování své ekonomiky."
O návrzích v úterý hlasoval dosluhující Spolkový sněm. Jednání po ustavení nového sněmu vzešlého z únorových voleb by totiž bylo výrazně komplikovanější, protože více než třetinu křesel (takzvanou blokační menšinu) budou mít Alternativa pro Německo a Levice.
Friedrich Merz už dříve prohlásil, že investiční balík je jasným vzkazem "partnerům a přátelům, ale i protivníkům". Spolupředseda SPD Lars Klingbeil pak řekl, že je program poselstvím pro Evropu, Ukrajinu i ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Úterní hlasování Merz označil za začátek vzniku "nového evropského obranného společenství".
"Jsme svědky historické změny, zřejmě největší od znovusjednocení země," prohlásil hlavní ekonom Deutsche Bank pro Německo Robin Winkler. "Samotné schválení fiskální expanze ale není zárukou úspěchu. Příští vláda bude muset pracovat na strukturálních reformách a přetavit schválenou podporu ve skutečný růst."
V podobném duchu se vyjadřuje také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, který zdůrazňuje, že je složité odhadovat, jak rychle budou investice narůstat. V roce 2025 se podle něj pravděpodobně nic zásadního nestane, je ovšem možné, že nová německá koalice s nově dostupnými zdroji v ruce bude chtít utrácet co nejvíce prakticky okamžitě. V takovém případě je podle Bureše možné, že výdaje na obranu už příští rok dosáhnou 3 % HDP.
Agentura Fitch Ratings odhaduje, že dodatečné výdaje mezi roky 2025 a 2027 navýší růst německého HDP v průměru o 0,4 procentního bodu. Proti tomuto pozitivnímu efektu ale podle ní bude působit napětí v mezinárodním obchodě vyvolané americkou celní politikou. Pro příští rok Fitch Ratings vyhlíží expanzi německé ekonomiky tempem 1,1 %.
Hlasování Spolkového sněmu netrpělivě očekávaly i finanční trhy. Hlavní evropské burzy v úterý rostly, index frankfurtské burzy DAX dokonce stanovil nový intradenní rekord. Dařilo se mimo jiné akciím zbrojovek Rheinmetall (+5,67 %), Saab (+1,44 %) nebo BAE Systems (+0,74 %). Ty díky vyhlídkám na posilování evropské obrany zpevňují už delší dobu, například výrobce tanků a obrněných vozidel Rheinmetall od začátku roku přidává asi 140 % a cena akcií švédského podniku Saab, který stojí za letouny Gripen, roste o více než 75 %.
V úterý v rámci indexu DAX zpevnilo 30 ze 40 titulů, vedle zmíněného Rheinmetallu třeba Siemens (+1,15 %), Volkswagen (+0,97 %), Bayer (+4,08 %), Allianz (+1,21 %) nebo Deutsche Bank (+4,26 %). Ztrácely některé spíše defenzivní tituly jako Deutsche Telekom (-0,09 %), Henkel (-0,70 %) nebo Merck KGaA (-0,92 %). Okolo 18.30 SEČ mírně posilovalo euro vůči dolaru.
Index DAX, zdroj: Google Finance
Dopady na Česko by měly být pozitivní
"Jaké dopady německé fiskální bazuky očekáváme? V první fázi zejména zlepšení sentimentu na úrovni podniků i domácností, což může zlehka vylepšit už letošní růst německé ekonomiky. Investice do infrastruktury (a v menší míře také do obrany) ale viditelně vylepší růst HDP až v letech 2026 a 2027, kdy dojde k jejich realizaci. Vzhledem k tomu, že německá ekonomika operuje dlouhodobě pod svým potenciálem, se příliš neobáváme silných inflačních tlaků. Částečnou brzdou růstu ale mohou být vyšší úrokové sazby, zejména na dlouhém konci výnosové křivky, které jsou určující pro investiční aktivitu podniků," uvedl Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
"Pro českou ekonomiku je schválení rozpočtového balíčku dobrou zprávou. S výkonem německé ekonomiky je totiž ta naše dlouhodobě silně svázána (zhruba třetina vývozů směřuje do Německa) a její oživení se projeví vyšším růstem také v Česku. Hrubým odhadem zhruba o 0,2-0,3 procentního bodu růstu HDP v roce 2026. O vzpruhu půjde především pro exportně orientovanou část průmyslu, která již více než dva roky čelí zabrzděné zahraniční poptávce," doplnil Rusinko.
Zdroj: Financial Times, CNBC
