Německý fiskální impulz: Má se Česko radovat?
Poslanci německého Spolkového sněmu schválili zvýšení výdajů na obranu a zřízení zvláštního fondu v objemu 500 miliard eur, který by měl být určen na investice do infrastruktury. Může to být vzpruha i pro českou ekonomiku, na vývozu do Německa do značné míry závislou. Jak velká?
Je samozřejmě složité odhadovat, jak rychle budou ve skutečnosti narůstat německé investice do obrany a infrastruktury. "V roce 2025 se pravděpodobně nic zásadního nestane, a proto naše sázka na pokračující stagnaci německé ekonomiky (+0,1 % HDP v letošním roce) zatím stále platí," říká Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Je ale možné, že nová německá koalice s nově dostupnými zdroji v ruce bude chtít utrácet "co nejvíce" prakticky okamžitě. V takovém případě je podle Bureše možné, že výdaje na obranu již v roce 2026 dosáhnou 3 % HDP (odhad pro rok 2025 je zatím 1,8 % HDP). A teoreticky mohou rychle následovat také infrastrukturní výdaje – pokud by se měly rozložit do deseti let, znamenalo by to dohromady s vyššími výdaji spolkových zemí dodatečných +1,5 % HDP ročně. Celkový roční fiskální impulz od roku 2026 by tak mohl dosáhnout 3-3,5 % HDP.
Je otázka, jak by se to vše odrazilo v německé a české ekonomice. Potíže jsou zejména s výdaji na zbrojení, o které se v současnosti hodně hraje. Německo dosud téměř 80 % svých výdajů na obranu směřovalo na dovoz. Fiskální multiplikátory se proto zpravidla odhadují maximálně na 0,5.
Naopak pozitivně (lehce přes 1) se odhadují multiplikátory u infrastrukturních výdajů, kde sektory jako stavebnictví zaměstnávají ve velkém německé pracovníky a nejsou tolik závislé na dovozu. "Pokud bychom předpokládali souhrnný multiplikátor dodatečných výdajů kompromisně okolo 0,75, mohou dodatečné výdaje německou ekonomiku v souhrnu povzbudit o 2,3-2,5 % HDP s tím, že většinu pozitivního efektu by Německo pocítilo v letech 2026 a 2027," vysvětluje Bureš.
Německo - meziroční vývoj HDP v jednotlivých čtvrtletích
Přímý pozitivní dopad tohoto fiskálního impulzu na české hospodářství bude podle něj spíše mírný (odhadem do 0,5 % HDP). Je to dáno tím, že obranné výdaje Německa budou jen z menší části uspokojeny z českých dovozů a infrastrukturní investice jdou do značné míry za německou ekonomikou samotnou. "Skvělou zprávou by pro Česko bylo, pokud by dodatečné výdaje restartovaly růst německé produktivity a zvýšily německý 'potenciál'. Pak by z toho těžila celá škála českých oborů zajišťujících německou poptávku (automotive, strojírenství a další), a to dalece za horizont let 2026 a 2027," uzavírá ekonom z Patria Finance.
Zdroj: ČSOB
