Krize v eurozóně šetří peníze Německu i jiným zemím. Stačí jim nálepka "bezpečných"
Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět, aby daňoví poplatníci platili za problémy jiných zemí. Přes tři a půl roku zmatků kolem dluhů a problematických bank a s nimi spojené záchranné programy v celkové výši přes 400 miliard eur za námi, ale poplatníci ze severu eurozóny ve skutečnosti netratili ani cent.
Vlády v Německu, Finsku, Rakousku, Nizozemsku a Francii dokonce ušetřily miliardy eur díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích, neboť jim prudce klesly náklady na půjčky. Nezabránilo to ale v tom, aby se v myslích voličů neujala představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy, píše ve své aktuální analýze agentura Reuters.
Sever vydělal, aniž by to v takové míře očekával
"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory. V jedné z nich německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010 až 2012 ušetřil 10,2 miliardy eur díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 % na současných zhruba 1,2 %.
Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.
Peníze půjčené Řecku a dalším ze státních peněz? Lepší než bankrot země eurozóny!
"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur, což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.
Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně více klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.
V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 miliony eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 milionů eur.
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.
Zdroj: ČTK
