Levné peníze: recept na novou tržní bublinu

Současné období je stále poznamenané důsledky krize, která snad pomalu odeznívá. A přesně takový okamžik bývá historicky kolébkou finančních bublin na trzích. Kombinace extrémně nízkých úrokových sazeb, přebytku hotovosti a omezené poptávky po penězích v reálné ekonomice může velice snadno vést k nadměrným investicím do některých finančních aktiv. Trhy hnané likviditou mají často tendenci ignorovat zprávy o špatném stavu ekonomiky, což krásně ilustruje přísloví „býčí trhy šplhají nahoru po zdi strachu“.

V poslední době se začínají ozývat hlasy uznávaných ekonomů, kteří varují před vznikem nových bublin. Nejzřejmější je to v případě asijského realitního trhu. Ceny nemovitostí v Číně, Hongkongu a Singapuru letí vzhůru pod vlivem rychlého ekonomického růstu, zvýšené nabídky peněz a také úrokových sazeb, které jsou uměle udržované na nízké úrovni díky napojení na americkou měnu.

M2

peněžní zásoba,která se skládá z vkladů na běžných účtech spolu s vklady na účtech termínovaných. M2 je klíčový ekonomický ukazatel pro inflační předpovědi

M3

peněžní zásoba M3 zahrnuje například v USA spořící účty a depozita vlastněná některými institucemi, takzvaná likvidní aktiva např. krátkodobé cenné papíry ministerstva financí

Větší pravděpodobnost vytvoření nových bublin je v Asii nebo Latinské Americe než ve vyspělém světě. Konec konců, dostupnost nízkých úrokových sazeb není sama o sobě dostatečnou příčinou nafouknutí bubliny. Bublina potřebuje ke svému zvětšování podporu v podobě nadměrně silného růstu nabídky peněz. Ale růst ukazatelů peněžní zásoby v USA a Evropě (M2 a M3) je celkem mírný, mnohem nižší než v letech 2003 až 2007, kdy se vytvořila bublina na trhu s nemovitostmi. A centrální banky sice vrhají na trh hromady peněz, ale ty se jen v omezeném množství dostanou do reálné ekonomiky (objem půjček je nízký) a většinou zůstanou uvězněny v bankovním systému, kde jsou nejčastěji uloženy do státních dluhopisů a podobných aktiv s nízkým rizikem.

Měli bychom zmínit i další fenomén, který může být zodpovědný za tvorbu bublin: carry obchody. Tyto obchody provádějí nejčastěji hedžové fondy, ale i další hráči na finančních trzích, kteří si půjčují peníze v likvidní, nízkoúročené měně a investují je do rizikových aktiv s vysokým výnosem. Před krizí byl typickou vypůjčovanou měnou japonský jen, dnes je to americký dolar. Od té doby, co se Bernanke rozhodl udržet úrokové sazby po nějakou dobu blízko nule, a také vzhledem k tomu, že USA nebudou v nejbližší budoucnosti zřejmě nic podnikat proti slabému dolaru, si mohou investoři levně půjčovat americkou měnu a investovat ji do vysoce výnosných měn, komodit nebo akcií tzv. carry trade. Přesně takové chování pak pomáhá vytvářet bubliny na některém ze jmenovaných aktiv.

Jaké ponaučení by si z toho měli investoři odnést? Bubliny vytváří dočasné investiční příležitosti, ale načasování je v tomto případě klíčové. V USA ani Evropě se žádné bubliny v nejbližší době pravděpodobně nevytvoří, navzdory historicky nízkým úrokovým sazbám. V jiných částech světa sice zatím skutečné bubliny nevidíme, ale můžeme určitě najít pár dobrých kandidátů.

Příkladem mohou být asijské nemovitosti, komodity (včetně zlata) a akcie a měny na komodity navázané. Americký dolar je jakási bublina naruby, protože je oslabován výše zmíněnými carry obchody a je jasně podhodnocený (rovnovážná hodnota vůči euru se pohybuje někde kolem 1,20). Proto by se americká měna mohla stát bezpečným přístavem v případě korekce finančních trhů, až budou hráči s carry obchody nuceni nakupovat dolary zpět.