Kam až mohou centrální banky zajít?
Úrokové sazby vyspělých centrálních bank jsou již pár let téměř na nule. Kýžený efekt zatím nemají.
Zatímco v Polsku probíhá diskuze o tom, zda je měnová politika tamní centrální banky dostatečně uvolněná či se mají úrokové sazby naopak dále snižovat, zbytek vyspělého světa včetně české kotliny je v tomto směru o krok "napřed". Řeší, jak dále uvolnit měnovou politiku, když jsou sazby téměř na nule, nebo dokonce úplně na nule. Možností je několik.
Přímo oslabit domácí měnu pomocí kurzových intervencí, a to jak verbálních, tak skutečných, včetně stanovení maximálně přípustné hladiny měnového kurzu k jiné měně (například Česká republika či Švýcarsko).
Kvantitativní uvolňování, to znamená výkup cenných papírů centrální bankou, nejčastěji státních dluhopisů (například USA, Velká Británie, Japonsko).
Zavést záporné úrokové sazby (Dánsko).
Proč vlastně centrální banky snižují sazby a co si od toho slibují?
Logika věci je zhruba následující: Snížení sazeb ze strany centrální banky se projeví poklesem tržních úrokových sazeb, což zvyšuje poptávku po úvěrech a ochotu podniků investovat a domácností utrácet. Výsledkem je růst poptávky a HDP a snížení nezaměstnanosti. Centrální banka tedy vyšle prostřednictvím snížení sazeb impulz do ekonomiky a vyvede zemi z recese na cestu hospodářského růstu. Tolik teorie.
Realita je ale jiná. Úrokové sazby vyspělých centrálních bank jsou již pár let téměř na nule a kýžený efekt zatím nepřinesly.
Pokud nepomohou nulové sazby, mohly by pomoci záporné sazby?
Je potřeba zmínit, že se diskuze vedou především o zavedení záporné diskontní úrokové sazby centrální banky, což je sazba, za kterou si mohou komerční banky uložit u centrální banky přebývající likviditu. Nejde tedy o uvalení záporných sazeb na klientské vklady, i když v menšině se i takové názory objevují.
Dále je důležité zmínit, že jde o nominální sazbu, to znamená oficiálně stanovenou, nikoli sazbu reálnou, která je vypočtena jako rozdíl mezi sazbou nominální a mírou inflace.
Zavedla již nějaká centrální banka zápornou diskontní sazbu?
Ano. Příkladem je Dánsko, uvažují o tom ve Švýcarsku i v ECB. Chvíli se zápornou sazbou slovně koketovala i Česká národní banka. Cílem záporných sazeb je stimulovat komerční banky, aby raději levně půjčovaly podnikům a domácnostem, než seděly nečinně na penězích a ukládaly je u centrální banky.
Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz
Zdroj: Českápozice.cz
Aktuality
