Inovace jen na papíře. Vláda podle Jahna nedotahuje věci do konce
Jestli se má Česko zařadit mezi výrazné inovátory v Evropě, stát bude muset výrazně přidat. Svaz průmyslu a dopravy vystavil současné vládě nepěkné vysvědčení za to, jak se staví k výzkumu, vývoji a inovacím. Neumím si vysvětlit, proč se tu nedaří věci dotahovat do konce, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a současně člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
Jste frustrovaný. To jste zmínil v projevu na konferenci Svazu průmyslu a dopravy o výzkumu, vývoji a inovacích. Z čeho konkrétně vaše frustrace pramení?
Frustrovaní jsme z toho, že současná vláda má od začátku proklamace o tom, jak chce podporovat znalostní ekonomiku, jak chce podporovat posouvání ekonomiky k vyšší přidané hodnotě. Ale těch věcí, které se povedlo dotáhnout do konce, je strašně málo.
Diskutovali jsme spoustu věcí, velice dobře spolupracujeme s ministerstvem průmyslu, jsme spolu vlastně na stejné vlnové délce, ale pak prostě ty věci dotáhnout v Radě vlády nebo s ministerstvem financí je strašně těžké.
A to ani nemluvím o dlouhodobé transformaci vysokého školství, ke které jsme se vůbec nedostali. To jsme vždycky říkali, že je důležité, aby se vysoké školství jak počtem absolventů, tak kvalitou výrazně posouvalo nahoru. A to se neděje.
Můžete být ještě konkrétnější?
Například daňové odpočty pro firmy v souvislosti s výzkumem a vývojem. Potřebné změny ještě nejsou ani předložené v parlamentu. Chybějí peníze na TREND a TWIST (programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací, pozn. red.) a také na technologickou agenturu. V podstatě jsme se nedostali ještě ani zpět na úroveň z roku 2021 nebo 2020.
Bavíme se o mírném navýšení, které není ještě potvrzené, a nedostáváme se ani tam, kde jsme byli. My bychom si třeba přáli zdvojnásobení, ale jsme teď na úrovních z doby před několika lety.
Novela zákona o výzkumu a vývoji také není ještě hotová. Metodika hodnocení, která je velice důležitá, není hotová. Obsazení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, kde jsme chtěli minimálně udržet nebo mírně navýšit počet našich zástupců, také není. V podstatě není nic.
Kdybychom hledali něco pozitivního, tak alespoň ty programy ministerstva průmyslu jsou. Ten starý je prodloužený a nový je schválený (TREND a TWIST, pozn. red.). To je fajn. Takže nosiče na distribuci těch peněz jsou, ale nejsou ještě ty peníze samotné. Takže v podstatě se z těch větších věcí nedotáhlo nic.
A ty ostatní starosti, jako je zaměstnávání cizinců, také přetrvávají. Je tu ohromný potenciál, lidé by sem rádi přišli, dělali na těch projektech, ale trvá to tak dlouho. U výzkumného projektu je potřeba, aby ten člověk začal hned, a tady trvá šest až devět měsíců toho člověka sem vůbec dostat. Pak to prostě nemůže fungovat.
No a čím to podle vás je, že se téměř s ničím nehnulo? Protože mi přijde, že vy jako podnikatelé apelujete na vládu v poslední době stále silněji.
Já si to absolutně nedokážu vysvětlit. Tohle je prostě pravicová nebo středopravá vláda a malé a střední firmy, startupy, ale i management velkých firem, to jsou vlastně jejich voliči, to je jejich hlavní voličstvo. A ta vláda není schopná ty věci dotáhnout. Vážně si to neumím vysvětlit.
Přitom to nejsou věci, které by tu vládu stály strašně moc peněz nebo byly extra rizikové. Jsou to standardní nástroje, které jsou v okolních zemích běžné a fungují. My si nevymýšlíme něco úplně nového, my chceme jen zkopírovat to, co už někde funguje. A je to všechno, řekl bych, mírný pokrok v mezích zákona. A často se to prostě nedaří dotahovat do konce.
Investiční web
Zmínil jste Radu pro výzkum, vývoj a inovace. To je docela velké téma, že je v ní málo zástupců byznysu.
No z těch sedmnácti to bereme tak, že tři jsou blízko nám, myslím tím byznysu. A rádi bychom, aby tam byli čtyři. Nemám pro to prostě vysvětlení. Mohl bych říkat, že lobby vysokých škol a Akademie věd je prostě silnější, než naše. Akademie věd ale taky není spokojená, spokojený není skoro nikdo, což je zajímavé. Neumím si to vysvětlit.
Pan ministr Ženíšek mi slíbil, že to napraví a že dva zástupce nominované Svazem průmyslu doplní. Ale žádný konkrétní materiál na vládě není. Takže nevím, jestli to ještě do konce volebního období stihne.
No a je něco, co se podle vás do konce volebního období ještě dá stihnout? Co je v silách vlády?
Ty čtyři věci, o kterých jsem mluvil. Tedy daňové odpočty na výzkum a vývoj, schválení nové metodiky hodnocení peněz, potvrzení navýšení té rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obsazení Rady vlády dvěma zástupci průmyslu. To jsou čtyři věci, které se ještě dají stihnout.
Když to otočíme, tak jsou ale i úkoly, které musejí plnit soukromé firmy, protože investice musejí jít i od soukromého kapitálu.
Úkolem firem je ty investice realizovat. Firmy budou ty investice realizovat i bez podpory státu. To není tak, že podpora státu je základní podmínka, ale je tu spousta firem, malých a středních, kterým to výrazně pomůže.
Někomu to pak pomůže ve velkých firmách přitáhnout vývojové investice ze zahraničí. A pokud velká firma má pobočky v mnoha zemích, tak ty jednotlivé lokální pobočky soupeří o investice do výzkumu a vývoje, které nejsou neomezené. A čím více budeme mít u nás pozitivních nástrojů, tím více investic z Evropy i Ameriky lze stáhnout k nám.
Ve finančním vyhodnocení toho inovačního projektu je samozřejmě také daňová politika státu, je tam přímá dotace, kterou lze dostat. To všechno vedle těch ostatních věcí, třeba zda máte dostatek lidí, abyste investici vůbec realizovali. Jsou to prostě věci, které mohou firmám trochu pomoci.
Mluvil jste ještě o investicích do vědy a výzkumu v objemu 2,5 % HDP. Z čeho vycházíte? To je standard?
To je standardní. Jak se říká, že mají jít 3 % HDP na obranu, případně dnes již 5 %, tak těch 2,5 % je taková všeobecná úroveň, jakou by bylo dobré v jednotlivých zemích vynakládat. Ale i zde musí více investovat firemní sektor, tu díru nemá zalepit stát. Ale vidíme, že investice firem stoupají a podpora státu má zvýšit atraktivitu České republiky a firmy k investicím nějak motivovat.
Jak zásadní jsou právě výzkum a vývoj v tom, abychom byli jako Česko více konkurenceschopní?
Naprosto zásadní. Nemyslím si, že je Česko stále montovna. K ekonomice s vyšší přidanou hodnotou se pomalu posouváme i v subdodavatelským sektoru, třeba v automotive. Takže už se to děje, ale výzkum, vývoj a inovace je pro to základní.
Jako zástupce průmyslu kladu hodně důraz na to slovo inovace. Když se někdo baví o vědě, tak prostě všichni doufají, že tady někdo vymyslí nějaký úplně nový materiál nebo nějaké úplně nové softwarové řešení. Což se může stát, občas takové příklady jsou, ale mně jde spíše o to, aby ta finální fáze byla inovace, která nemusí být ohromující, ale pro průmysl a pro firmy je strašně důležitá.
Nemůžeme snít o tom, že budeme hned zítra jako Silicon Valley, které do světa chrlí nápady a bude měnit svět. Ale pokud každá firma v ČR bude rychleji schopná přinášet inovace do své reálné výroby nebo do svých produktů, tak to Česku samozřejmě pomůže. Zase nás to posune blíže k centru světového vývoje, který je hodně spojený s výrobou.
Nemyslím si, že by tady mohla být dobrá vývojová centra a univerzity bez toho, že by spolupracovaly s průmyslem. Tak je to na MIT i v Silicon Valley a takhle to je logické u špičkových univerzit. Všude. Spolupráce mezi firmou a univerzitou je obohacující a ukazuje univerzitě třeba i to, jak firma vlastně přemýšlí a co vlastně chce.
