ECB přerušila cyklus uvolňování měnové politiky, inflace podle Lagardeové může překvapit oběma směry

"V eurozóně, podobně jako v Česku, vidíme v posledních měsících kombinaci poměrně solidních čísel z reálné ekonomiky ukazujících na relativní odolnost hospodářství vůči stávající úrovni amerických cel. Problém je, že odolnost se může ukázat dočasnou. Některé firmy mohou dočasně strategicky dotovat setrvání na americkém trhu nebo dodávky přesouvat v čase dopředu v obavách z dalšího navyšování celní zátěže, ale nic z toho nemusí trvat věčně. A právě nárůst obchodního napětí v posledních třech týdnech a rostoucí riziko zavedení 30% cla na dovoz do USA v průběhu srpna povede pravděpodobně evropské centrální bankéře napříště k obezřetnosti," říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle prognózy ECB zveřejněné na závěr jejího červnového jednání HDP eurozóny letos stoupne o 0,9 %, příští rok růst ekonomiky zrychlí na 1,1 % a v roce 2027 HDP měnového bloku posílí o 1,3 %. Predikce pro letošek a rok 2027 zůstaly proti předchozí prognóze z března beze změny, pro rok 2026 počítala ECB v březnu s růstem tempem 1,2 %.

Inflace podle červnové prognózy letos dosáhne průměrné hodnoty 2,0 %. To je oproti březnu optimističtější výhled, tehdy ECB predikovala 2,3 %. Příští rok by míra inflace měla sestoupit na 1,6 % a v roce 2027 by se měla vrátit na 2% cíl centrální banky. Březnová prognóza pro rok 2026 předpovídala inflaci 1,9 %, výhled pro rok 2027 se nezměnil. Guvernérka ECB Christine Lagardeová ale upozornila, že výhled je kvůli okolnostem nezvykle nejistý.

"Prostředí zůstává mimořádně nejisté, zejména kvůli obchodním sporům," zopakovala ECB v prohlášení po konci červencového jednání. Dodala nicméně, že její výhled růstu cen zůstává do značné míry nezměněný.

"Pokud se do 1. srpna nepodaří dosáhnout obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií a na dovoz do USA z EU se začne vztahovat 30% clo, může v září ECB znovu zvážit snížení sazeb, aby zmírnila překážky hospodářského růstu," poznamenal ekonomický poradce ve společnosti MHA Joe Nellis.

Lagardeová: Rizika přetrvávají, inflace může překvapit oběma směry

Na tiskové konferenci po oznámení červencového rozhodnutí ECB její prezidentka Christine Lagardeová uvedla, že ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí vedla lépe, než se očekávalo. To bylo podle ní způsobeno zrychlením vývozu před očekávaným zvýšením cel ze strany USA, ale také silnější soukromou spotřebou a investicemi, reálným růstem příjmů a příznivějšími podmínkami financování.

Lagardeová zdůraznila současnou nejistotu v prognózách a dodala, že rizika pro růst jsou "vychýlena dolů", přičemž eskalace obchodního napětí by mohla negativně ovlivnit vývoz, investice i spotřebu a zároveň oslabit důvěru podniků i domácností. Naopak rychlé urovnání obchodních sporů spolu s vyššími výdaji Evropy na obranu a infrastrukturu by podle ní mohlo v následujících měsících podpořit hospodářský růst více, než se dosud předpokládalo.

Šéfka ECB také poznamenala, že silnější euro by mohlo snížit inflaci výrazněji, než se čekalo, a že vyšší globální cla by mohla zároveň omezit růst cen, pokud by země s nadměrnými výrobními kapacitami přesměrovaly svůj vývoz do eurozóny. Zároveň však znovu zdůraznila, že ECB věnuje pozornost rovněž opačnému scénáři, v němž narušení dodavatelských řetězců oslabí ekonomiku a celosvětově zvýší ceny.

 

Euro po oznámení červencového rozhodnutí ECB k dolaru oslabovalo asi o 0,15 % a prodávalo se za 1,175 USD. Jednotná evropská měna k dolaru ale od začátku roku posiluje, v úvodu ledna byl kurz eurodolaru 1,026, hlavní roli hraje obecný odklon investorů od amerických aktiv v souvislosti s měnící se nejen obchodní politikou Washingtonu.

HDP eurozóny v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 1,2 %, inflace v květnu klesla na 1,9 %

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 1,5 % a mezikvartálně se zvýšil o 0,6 %. Mezičtvrtletní nárůst HDP o 0,6 % znamená nejvyšší růstové tempo ekonomiky od konce roku 2022. Expanze hospodářství překonala očekávání, podpořily ji zejména investice a export. Vývoz z eurozóny se zvýšil o 1,9 % a dovoz do ní vzrostl o 1,4 %. Spotřeba domácností stoupla o 0,2 %.

Meziroční inflace v eurozóně v červnu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, tabáku a alkoholu, zůstala v červnu na 2,3 %. Ostře sledovaná inflace ve službách vzrostla v červnu na 3,3 % po květnovém poklesu na 3,2 % z dubnových 4 %. Individuální údaje z hlavních ekonomik eurozóny ukázaly v červnu zmírnění inflace v Německu, mírný nárůst ve Francii a Španělsku a stagnaci v Itálii.

Komentář expertů z XTB

Zdroj: ECB, Reuters, CNBC