Tenhle faktor by ČNB neměla brát na lehkou váhu. Ceny masa a dalších potravin stále výrazně rostou

Meziměsíčně sice průměrné zemědělské ceny v srpnu poklesly, to byl ale primárně důsledek sezónního zlevňování zeleniny a ovoce. Meziročně dynamika průměrných cen v zemědělství dále zrychlovala (na 11,4 %), a to zejména kvůli živočišné výrobě – ceny vajec jsou meziročně vyšší o 45 %, ceny skotu o 40 % a mléka o 20 %. To vše se už částečně projevuje i v potravinářském průmyslu, mlékaři meziročně zdražují o 10 % a zpracovatelé masa o 4,6 %. Pro další vývoj v živočišné výrobě pak není dobrou zprávou to, že rychle zdražují krmiva (+5,9 %).

A to všechno samozřejmě není nejlepší zpráva pro spotřebitele. Ceny mléčných výrobků na pultech obchodů už tlaky z výrobních řetězců sice zohlednily a jejich meziroční inflace už dosáhla svého vrcholu. Může ale odeznívat pomaleji, než jsme čekali. U masných výrobků meziroční dynamika dosáhne vrcholu až na jaře 2026 a je velká otázka, jak vysoký ten vrchol ve finále bude. Poslední čísla od zemědělců a potravinářů příliš povzbudivá nejsou.

Příští rok přitom čekáme o něco nižší inflaci (2,2 % oproti letošním 2,5 %), a to právě díky očekávanému snížení potravinové inflace z letošních 4–5 % na zhruba 2–3 %. Pokud některé potraviny v čele s masnými výrobky budou zdražovat výrazněji, může to ale dopadnout jinak.

Vyšší potravinovou inflaci přitom nelze brát na lehkou váhu. Nejen proto, že má vysokou váhu v celkové inflaci (přes 17,7 %), ale i proto, že má potenciál více než máloco jiného ovlivňovat inflační očekávání domácností. Rozhodování o nákupech potravin jsou velice častá, a domácnostem se tak jejich zdražování ("špatné zprávy") usadí v povědomí více než u plateb, které provádějí jednou měsíčně nebo ročně. I proto od nich ČNB nemůže tak jednoduše odhlížet a nebrat je v potaz.