Luxus z druhé ruky už není prašivý. Zisky voní butikům i samotným prémiovým značkám

Trh s použitým luxusním zbožím se stal jedním z nejdynamičtějších segmentů globálního módního průmyslu. Z někdejší okrajové záležitosti se stává stabilní a ziskový byznys. Podle dat Boston Consulting Group a platformy Vestiaire Collective roste tempem 10 %, tedy třikrát rychleji než trh s novým luxusním zbožím. A očekává se, že do pěti let jeho hodnota vystoupá na 360 miliard dolarů ze současných 210 miliard.

Růst je podporovaný několika faktory. Pro řadu spotřebitelů je nové luxusní zboží jednoduše nedostupné. Na oblečení, kabelkách nebo hodinkách z druhé ruky už jsou ale o poznání příznivější cenovky. Zároveň sílí důraz na udržitelnost a etické nakupování. V případě generace Z (lidé narození mezi lety 1997 a 2012) až třetinu šatníků tvoří věci z druhé ruky, u kabelek je podíl ještě vyšší. A také dochází k celkové proměně vnímání luxusního zboží, kdy lidé ve stále větší míře to, co se jim okouká nebo už se jim nehodí, vracejí na trh i s vědomím toho, že na prodeji oproti nákupní ceně budou většinou tratit, namísto toho, aby věci jen uložili do šatny a tam je nechali bez povšimnutí ležet.

Významnou roli hraje i digitalizace. Přes 55 % transakcí se uskutečňuje na on-line platformách. Mezi ty patří třeba jihokorejská Bunjang, francouzská Vestiaire Collective, dubajská The Luxury Closet, americká Fashionphile nebo německá Chrono24. Tyhle projekty dokázaly propojit módní svět s technologiemi a přinést nový rozměr prodávání a kupování. Lidé oceňují jednoduchost a přístup k široké nabídce zboží z celého světa.

---

Jak by mladí lidé měli začít s investováním

---

Příležitost pro všechny

Zajímavé podle Boston Consulting Group je, že trh secondhandového luxusu přivádí do segmentu prémiového zboží nové zákazníky. Pro dvě třetiny kupujících představuje nákup věci z druhé ruky první kontakt s danou značkou. Trend secondhandového luxusu tak paradoxně pomáhá i samotným výrobcům, kteří díky intenzivnější obměně šatníků prvních majitelů mají větší prostor k prodeji nových kousků. Samotné luxusní značky tak začínají chápat prodej výrobků na sekundárním trhu spíše jako podporu svého byznysu než jako něco, co škodí jejich pověsti. Výrobci navíc mohou díky "točení" starších kousků vydělávat i na opravách zboží. Ekonomicky tak jde o rozšíření trhu, které může dlouhodobě přinášet vyšší marže i stabilnější výnosy.

Platformy prodávající luxus z druhé ruky se shodují, že klíčová je v branži důvěra, tedy schopnost ověřit a potvrdit pravost zboží. Padělky jsou stále sofistikovanější, ty označované jako superfakes jsou už dokonce vyráběné ze stejných materiálů jako originály.

Klíčovou roli v ověřování pravosti hrají technologie. Například jihokorejská platforma Bunjang v boji s padělky vyvinula vlastní autentifikační systém kombinující tradiční vizuální prohlídku zboží s jeho zkoumáním umělou inteligencí. Na základě databáze se stovkami tisíc položek se platforma zaměřuje na charakteristické znaky zboží. A tvrdí, že má při ověřování pravosti úspěšnost 99,9 %.

Stabilizace cyklického byznysu

Příležitost, kterou trh s luxusním zbožím z druhé ruky nabízí, si začínají uvědomovat i e-commerce giganty. Americké společnosti Rebag a The RealReal už spolupracují s Amazonem, kde nabízejí předměty s ověřením pravosti a rychlým doručením. Trend podle expertů ukazuje na mainstreamovou akceptaci trhu s použitým luxusním zbožím a jeho další potenciál.

V širším pohledu se secondhandové zboží stává jedním z pilířů nové fáze byznysu luxusních značek. Ukazuje, že prémiovost nemusí být o neustálé výrobě nového, ale také o chytrém využívání toho, co už bylo vytvořeno. Umožňuje prodloužit život produktů, zvyšuje jejich dostupnost a podporuje zodpovědnější chování spotřebitelů. Pro investory pak secondhandový luxus představuje příležitost mimo jiné díky předpokladu relativně stabilnější výkonnosti trhu v době zvýšené ekonomické nejistoty ve srovnání s primárním trhem s těmito výrobky.

Zdroj: CNBC, Boston Consulting Group, New York Post