Střední a východní Evropa do konce roku: Maďarsko příjemně překvapí a koruna zůstane stabilní

Region CEE v poslední době vysílá pozitivní signály. Která místní ekonomika se vám líbí nejvíce?

Náš pohled na CEE jako celek se v poslední době vylepšil. Týká se to zejména Maďarska, které prochází významným oddlužením. Politici naordinovali spoustu věcí, které se zpočátku zdály být kontroverzní, ale zdá se, že zemi pomáhají na nohy. Trh stejně jako my počítá s tím, že maďarská ekonomika letos skončí v černých číslech. Na rok 2014 jsou naše odhady nad konsenzem, podle nás maďarská ekonomika poroste o 2,6 %, průměrné očekávání je 1,5 %. Pomáhá i to, že Maďarsko startuje z nízké pozice a moc se od něj nečeká.

Jak na tom bude Polsko, největší ekonomika v regionu, která díky velikosti domácího trhu dlouho odolávala turbulencím v eurozóně?

V Polsku bude podle nás pokračovat ozdravení, v porovnání s předchozími léty ale nebude tak robustní. I když z Polska v poslední době přišlo několik signálů oživení domácího trhu, což by mohlo vést k tomu, že se ekonomice bude dařit lépe, než čekáme. Podobně jako v případě celého regionu platí, že dna bylo dosaženo a že jsou nastartovány některé pozitivní věci.

Do jaké míry jsou spjaty s eurozónou a jejím oživením?

Došlo ke zlepšení v jádru eurozóny, což se projevilo i ve střední a východní Evropě. Ale v Maďarsku a v Polsku začíná i domácí spotřeba chytat dech, což se na probíhajícím oživení podílí. V Česku to sice platí také, ale ve srovnání se zbytkem regionu méně.

Co by toto nastartované oživení mohlo vykolejit?

Za dva nejvýznamnější zdroje rizika nyní považuji periferii eurozóny a náhlé vyschnutí toků peněz ze zahraničí. Co se periferie týče, s tou je prostě stále potřeba počítat, v druhém případě je nutné pozorně sledovat, jak se Fed postaví ke kvantitativnímu uvolňování; velkou část polských a maďarských dluhů totiž drží zahraniční investoři. Polsko navíc nedávno ohlásilo změny v oblasti penzí, což také může sehrát roli.

Znamená to, že jsou Polsko a Maďarsko zranitelnější než Česko?

Pokud Polsko a Maďarsko srovnáme s celým regionem EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika), patří mezi zranitelnější ekonomiky kvůli tomu, že se nemohou opřít o domácí investory, například o penzijní fondy. Ty jsou přitom většinou silou, která trhu pomůže, když zahraniční investoři začnou kvůli rostoucí averzi k riziku stahovat ze země peníze. Maďarská centrální banka se ale nechala slyšet, že by zasáhla, pokud by došlo k odlivu kapitálu. V Polsku nic podobného formálně nezaznělo, ale mluví se tam o tom. Centrální banka začíná přijímat tu možnost, že by mohla na dluhopisových trzích zasáhnout.

V průběhu krize se opakovaně objevovaly spekulace o tom, že se některá ze zemí CEE stane tou další problémovou v řadě. Naposledy to mělo být Slovinsko. Jak jsou země z regionu vnímány v současnosti?

Vždy existuje riziko, že se něco podobného stane. Například v Maďarsku politika nadále představuje riziko. V případě Slovinska je budou důležité volby ve druhém čtvrtletí 2014 – ačkoli si myslíme, že většinu toho, co chtěli, už politici udělali, nelze vyloučit nějaké předvolební turbulence, které ovlivní náladu na trhu. Pokud jde o diskutovaný slovinský bankovní sektor, situace se zlepšuje. Jsem klidnější i díky tomu, že zemi monitoruje Evropská unie. Celý proces byl sice opožděn, ale bude důvěryhodnější, transparentnější. Tomu, co představitelé státu dělají, by se tedy mělo dát více věřit.

Na závěr rychle do Česka. Předpovídáte, že česká ekonomika poroste. Pravděpodobnost, že centrální banka na trhu bude intervenovat proti koruně, tedy i proto podle vás spíše klesá. Bude koruna posilovat?

Korunu nyní nic výrazně netlačí ani jedním směrem. Možná se objeví jistý tlak na její posílení v roce 2014 s postupným zlepšováním bilance mezinárodního obchodu. Do konce roku však nečekám nic, co by kurzem koruny výrazněji zahýbalo.