Divoká jízda na konci roku? Fed by mohl vykročit k exitu, říká John Hardy (Saxo Bank)

Rok 2013 je zatím z pohledu vyspělých trhů v porovnání s předchozími lety klidný, americká i evropská ekonomika sílily a černé labutě se jim vyhýbaly. Vydrží to i v prosinci?

Pokud se v tomto týdnu dočkáme skutečně hodně dobrých dat, mohl by Fed šokovat a na prosincovém zasedání FOMC rozhodnout, že zpomalí tempo nákupů dluhopisů. Tento krok byli američtí centrální bankéři připraveni udělat už v září, pak přišel takzvaný shutdown, kdy se američtí politici nebyli schopni dohodnout, jak řešit zadlužení země, státní aparát fungoval v provizoriu a trhy žily v napětí. Pouhé očekávání toho, že by Fed mohl přiškrtit penězovody, navíc vyvolalo na dluhopisových trzích dramatickou reakci, které se centrální bankéři lekli. To svým způsobem dobře ilustruje zpětnou vazbu, která v této věci funguje mezi očekáváním a skutečností.

Může právě tato zpětná vazba Fed zbrzdit a způsobit výraznější prodlevu mezi udržitelným restartem ekonomiky a okamžikem, kdy se banka rozhodne "vyklízet pozice"?

Bezesporu existuje riziko, že reakce trhu bude extrémně silná, což by mohlo zahýbat s celou ekonomikou. Toho jsou si američtí centrální bankéři velice dobře vědomi. Právě tato hrozba, respektive s ní spojená otázka, je proto podle mě nyní pro další vývoj klíčová. Nikdo neví, jak moc takzvaný tapering ovlivní trhy a celou ekonomiku.

Mnozí experti tvrdí, že je příští guvernérka Fedu Yellenová velice mírná holubice, která se chystá do systému pumpovat peníze ještě dlouho. Co od ní čekáte vy?

Podle mě je celkem jistý bezproblémový přechod od Bernankeho k Yellenové. Ona je pragmatik. Zároveň si myslím, že všichni guvernéři Fedu řídili politiku na základě pohledu do zpětného zrcátka; mají nulovou schopnost předpovídat, na čemž se nikdy nic nezmění. Proto čekají, až se data zlepší, a pak zareagují. Na druhou stranu je fakt, že jsou schopni ovlivnit očekávání trhu, protože naznačují, jakou cestou by chtěli jít. Podle mě se Yellenová výrazně neodkloní od kurzu, který sledoval Bernanke, jsou ze stejného těsta.

Svým způsobem se tedy nabízí otázka, do jaké míry bude mít Fed skutečně nového lodivoda.

Dobrá otázka. Nic však nemění na tom, že se v roce 2014 objeví nové věci, na které bude muset Fed reagovat. Nepůjde jen o otázky spojené s finanční stabilitou, ale například o nerovnost způsobenou kvantitativním uvolňováním. Program totiž zvýhodňuje bohaté, protože má pozitivní dopad na trhy, a na druhou stranu poškozuje střadatele. To všechno jsou věci, na které se Washington bude stále více soustředit. Pro Fed to bude nepříjemné a Yellenová bude muset reagovat.

To, že by Yellenová naordinovala Americe dlouhotrvající uvolněnou politiku, tedy nečekáte.

Ona v podstatě řekla, že se těší na to, až bude moci přispět k normalizaci monetární politiky a situace v ekonomice. Jinými slovy, doufá, že se ekonomice bude dařit a Fed bude mít možnost utlumit nákupy aktiv, že bude mít možnost udržovat rozvahu, ne ji navyšovat. Podle mě to udělá, jakmile budou data z ekonomiky dostatečně dobrá.

V tuto chvíli to tedy je a bude do značné míry o Fedu. Jako by ostatní faktory neměly váhu.

To ani náhodou, je to jen jakýsi středobod, od kterého většina lidí začíná. Děje se toho nicméně celkem dost i mimo USA. Druhým hráčem, který si zaslouží velkou pozornost, je Evropská centrální banka. Otázka je, zda se vydá opačným směrem než Fed. To by totiž vytvořilo velice zajímavou situaci – jedna velká banka by se snažila o normalizaci politiky, druhá by naopak zkoumala cesty, kterými se připojit k ostatním, kteří zvolili devalvaci v zájmu vyšší konkurenceschopnosti. V tom v poslední době vyniká japonská národní banka.