Ronald-Peter Stöferle (Erste Bank): Věříme zlatu

IW: Jaký procentuální podíl by podle vás měly mít komodity v portfoliu?

Ronald-Peter Stöferle (RPS): Existuje mnoho studií, které dokládají, že podíl mezi 15 až 25 procenty snižuje nejen volatilitu, ale také pomáhá zlepšit výnosnost. Takže 15 až 25 procent, ale je to potřeba dále zvážit. Jiné studie prokazují, že desetiprocentní podíl zlata v portfoliu dokáže výrazně omezit volatilitu a optimalizuje víceméně výnosnost portfolia. Průmyslové kovy mají vyšší korelaci s akciemi, protože jsou závislé na vývoji hospodářského cyklu, výnosnost je tedy podobnější akciím. Takže celkově doporučujeme našim klientům podíl komodit v portfoliu mezi 15 až 25 procenty.

Jakou formou je nejlepší investovat do komodit?

celkově doporučujeme našim klientům podíl komodit v portfoliu mezi 15 až 25 procenty

RPS: To je dobrá otázka. Je možné je nakoupit velmi jednoduše přes ETF nebo ETC (pozn: Exchange-traded Commodities). Dále je možné investovat nepřímo pomocí akcií – neboli jednoduše nakoupit producenty z dané oblasti. Fyzicky je to také možné, ale u komodit, jako jsou ropa nebo měď, to moc nedává smysl, u vzácných kovů je to rozumnější. Ale v první řadě bych doporučoval pomocí ETF nebo ETC.

Zmínil jste korelaci komodit a akcií. Existují nějaké obecné trendy? A změnily se případně po pádu investiční banky Lehman Brothers?

například měď je jedním z hlavních konjunkturních indikátorů. Je využívána v celém průmyslovém řetězci, to znamená, že pokud se cena mědi zvýší, znamená to, že brzy začne konjunktura

v posledních letech a měsících pomalu ochabuje negativní korelace mezi zlatem a akciemi

RPS: Po krachu Lehman Brothers se toho hodně změnilo. Pozorujeme, že se extrémně zvýšila korelace mezi akciemi a průmyslovými komoditami. Jinak lze obecně říct, že například měď je jedním z hlavních konjunkturních indikátorů. Je využívána v celém průmyslovém řetězci, to znamená, že pokud se cena mědi zvýší, znamená to, že brzy začne konjunktura. To bylo možné pozorovat i v minulém roce v únoru a březnu, kdy vzrostla cena mědi a následně také makroekonomické indikátory – růst HDP, průmyslová produkce a podobně. Je tu podobnost s akciemi, často se akcie pohybují první, komodity potom nepatrně později.

Jinak je tomu u vzácných kovů – klasicky když akcie padají, zlato roste, ovšem tento trend v poslední době také polevuje. Výrazně roste vliv ETF, které mohou být velmi rychle obchodované. Ne jako dříve, kdy člověk musel investovat do zlata buď fyzicky, nebo si případně vybudovat portfolio z akcií producentů zlata, kde existuje i operativní riziko. V posledních letech a měsících však pomalu ochabuje negativní korelace mezi zlatem a akciemi. Jak jsou ceny komodit ovlivněny současným děním okolo prachu z vulkánu na Islandu?

pokud by současná situace ohledně islandské sopky trvala dlouho, mohly by komodity jako ropa a pšenice zaznamenat masivní pohyby

RPS: Zatím je klid, ale věřím, že situace může být za čas poněkud napjatější. Bylo to možné pozorovat například na ceně ropy, která spadla z 85 na nějakých 81 až 82 dolarů na barel. Očekávalo se, že se sníží spotřeba kerosinu, protože letecká doprava byla dočasně přerušena, ale je to spíše psychologický efekt než skutečná změna poptávky. Ve skutečnosti tvoří spotřeba kerosinu jen velmi malý podíl na celkové spotřebě ropy, navíc šlo o omezení víceméně jen v Evropě, přitom v USA, Asii a jinde létají letadla dále. Takže je to spíše psychologický efekt, cena rychle zakolísala a vrací se zpět.

Také lze předpokládat, že pokud klesne spotřeba kerosinu, protože letadla nebudou létat, odrazí se to v rostoucí spotřebě benzinu, protože u čerpacích stanic bude větší poprávka, když bude více přepravy realizováno nákladními auty a lidé místo letadlem pojedou autem. Takže se vše brzy zase relativně vyrovná. U zemědělských komodit ceny mírně vzrostly, například tomu tak bylo u pšenice, kde by se dalo očekávat, že by další zhoršení situace mohlo vést k poklesu úrody. Kdyby současná situace trvala ještě déle, pak by mohly tyto komodity zaznamenat masivní pohyby.

Jak hodnotíte obecně vývoj komodit? Které jsou podle vás relativně drahé, které vnímáte naopak jako levné?

stříbro je určitým způsobem finanční pákou na zlato – to znamená, že když zlato vzroste o 1 procento, stoupne stříbro přibližně o 3 procenta

u ceny zlata očekávám 1 300 USD za unci pro rok 2010

měď, ropa, zinek i platina již mají v ceně zahrnutý optimismus ohledně dalšího ekonomického vývoje

RPS: U vzácných kovů bych řekl, že platina a paladium jsou už relativně drahé ve srovnání se zlatem a především se stříbrem. Stříbro je kromě zlata jediným peněžním kovem a má zároveň široké průmyslové využití. To znamená, že stříbro musí v těchto podmínkách, kdy vnímáme hospodářský růst, ještě výrazně stoupat. Dále je stříbro také určitým způsobem finanční pákou na zlato – to znamená, že když zlato vzroste o 1 procento, stoupne stříbro přibližně o 3 procenta; to platí při růstu, ale i při poklesu. Stříbro je velmi volatilní.

Ale důvěřujeme ceně zlata, očekávám 1 300 USD za unci pro rok 2010. V takovém případě by se mělo stříbro vyvíjet ještě lépe než zlato. U průmyslových kovů bych řekl, že u mědi je situace velmi vypjatá, obdobně jako u jiných kovů a ropy. Pohnuly se velmi výrazně nahoru, protože bylo příliš mnoho konjunkturního optimismu, který je již zahrnutý do ceny. I to by se mělo konsolidovat a optimalizovat. Drobné korekce by představovaly zajímavou příležitost k nákupu, ale na úrovni, kdy je potenciál na růst relativně nízký v porovnání s rizikem dalšího propadu. Obdobně je to u ropy, mědi, zinku a u platiny, která je využita v průmyslu a na výrobu katalyzátorů. Věřím, že optimismus se už odráží v její ceně.

Obecně má na vývoj komodit velký vliv inflace. Jak tedy vnímáte její budoucí vývoj?

RPS: Aktuálně nevidíme žádné známky inflace. Ale je to velmi diskutované téma. "Experimenty", které v posledních měsících a letech provádějí centrální banky po celém světě, jsme v takové míře doposud nezažili. Jejich výsledky a následky je nyní těžké hodnotit. Není zatím zřetelně vidět žádná inflace, protože výrobní kapacity ještě nejsou plně využity. Na druhé straně je – co se týče i růstu ceny zlata – určitě potenciál pro nárůst inflace. Odráží se to také v ceně zlata, která je určitým ukazatelem inflačních očekávání. Je v tom již oceněno, že v roce 2011 a 2012 můžeme očekávat vyšší míru inflace než nyní.

není zatím zřetelně vidět žádná inflace, protože výrobní kapacity ještě nejsou plně využity. Na druhé straně je – co se týče i růstu ceny zlata – určitě potenciál pro nárůst inflace

Na začátku roku jsme mohli vnímat výrazný růst ceny ropy. Před rokem ropa atakovala minima u 38 USD, nyní je kolem 84 USD za barel. I to má výrazný vliv na inflační údaje. Letos nebude inflace významným tématem, ale centrální bankéři se snaží udělat vše, aby jí zabránili a nedostalo se do oběhu tolik peněz, které by vyvolaly inflační tlak.

Co si myslíte o názoru, že investice do komodit jsou jen spekulace na jejich budoucí cenový růst?

spekulace sama o sobě není nic špatného, zvyšuje likviditu a zlepšuje "férové ocenění"

RPS: Ano, ale to samé může kdokoli říct o akciích nebo nemovitostech. Je směšné, že na komoditním trhu je pořád poukazováno na spekulanty a na akciovém trhu nikoliv - přitom jsou všude. Spekulace sama o sobě není nic špatného, zvyšuje likviditu a zlepšuje "férové ocenění". Kdyby bylo na trhu jen několik málo dlouhodobě orientovaných účastníků, vypadala by tvorba ceny naprosto jinak. Je potřeba rozlišit mezi "dobrou spekulací" a "přílišnou spekulací". To bylo vidět například u zemědělských produktů v roce 2008, kdy se cena rýže ve velmi krátkém období zdvojnásobila až ztrojnásobila. Když je pro lidi z Asie rýže významnou potravinou a její cena se v krátkém období znásobí, je to tragédie i z etického pohledu. Podobné to bylo v USA s cenou kukuřice. Biodiesel a ethanol byly již za minulé vlády silně podporovány, což vedlo k masivnímu růstu cen kukuřice. Kukuřice pak nebyla využívána jako potravina či krmivo, ale na výrobu paliv. Když se její cena znásobila, lidé v Mexiku si pak nemohli dovolit jednu ze základních potravin. To je jistě přílišná spekulace a dozorčí orgány se ji snaží omezit.

když zjistíme, kolik tvoří na 1 litr benzínu cena ropy, pak dojdeme k podílu kolem 20 procent

U ropy je důležitým faktorem také zajišťování podniků proti dalšímu růstu cen ropy. Když například jako podnik vím, že potřebuji hodně ropy a je to pro mě důležitá nákladová položka, pak je vhodné se zajistit. Pak je možné naplánovat, že se zajistím například proti rostoucím cenám. To je rozhodně rozumná spekulace, kterou je často obtížné odlišit od přehnaných spekulací. V současnosti je registrována snaha regulátorů vytvořit nějaká pravidla proti spekulaci, ale patrně nebudou tak striktní; jednoduše by to vedlo k odlivu peněz na jiné obchodní místo. Nyní se nejvíce obchoduje v Americe, předtím to bylo Londýně, předtím v Paříži. V současnosti působí spekulanti pouze ke zefektivnění trhu, proto je velice populistické poukazovat na spekulanty a obviňovat je. Například u benzínové stanice platíme vysoké ceny. Když ale zjistíme, kolik tvoří na 1 litr benzínu cena ropy, pak dojdeme k podílu kolem 20 procent. Přibližně 55 až 57 procent jsou daně, další podíl tvoří doprava, marže ropných a rafinérských společností. Takže pouze kolem 20 procent finální ceny benzínu tvoří cena ropy, ve které může být třeba 10 procent ceny spekulace. Je to však relativní, například v Americe je nižší daňové zatížení, větší podíl ceny ropy na benzínu, a přitom tam spekulanty nikdo neobviňuje.