Anketa: Máme vstoupit do bankovní unie?

Jedním z hlavních témat prosincového summitu Evropské rady v Bruselu byla vznikající bankovní unie. Vrcholní představitelé států EU se dohodli na zřízení společného fondu na záchranu evropských bank, do kterého by v následujících deseti letech měly finanční instituce poslat přibližně 55 miliard eur. Už dříve se dohodlo, že supervizorem budoucí bankovní unie bude Evropská centrální banka. V plánu je také zavedení společného fondu pojištění vkladů. Členství je povinné jen pro členy eurozóny. Česká republika má tedy na výběr.

Co si o společné bankovní unii pod dozorem Evropské centrální banky myslí ekonomové, analytici, investoři a zástupci finančních institucí? Měla by podle nich Česká republika vstoupit do bankovní unie v takové podobě a za takových podmínek, jaké dojednali během prosince ministři zemí Evropské unie?

Pavel Kohout

ekonom a ředitel pro strategii společnosti Partners

Upřímně řečeno, nevím. Nedělám si o bankovní unii velké iluze, půjde o nevyzkoušený experiment. Jak bude fungovat společný dohled nad více než šesti tisíci bank v různých evropských zemích, je velká otázka. Ještě větší otázka je, zda může fungovat hůře než dohled prováděný Českou národní bankou. Metropolitní spořitelní družstvo, Česká exportní banka a další jsou varováním. V situaci, kdy česká ekonomika netrpí bankovní krizí, je to vskutku na pováženou.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

K projektu bankovní unie jsem poměrně vstřícný a mám za to, že se z předávání některých pravomocí dohledu nad bankami do Frankfurtu vytvářejí zbytečné strašáky. Není mi ale známo, že by byly v prosinci dojednány podmínky účasti v bankovní unii pro země stojící mimo eurozónu. Zvažovat eventuální vstup bychom měli v koordinaci s dalšími nečlenskými zeměmi kontinentální Evropy, zejména Polskem, Švédskem a Dánskem.

Aleš Michl

analytik, Raiffeisenbank

A co je to, ta bankovní unie? Zatím jsem to nepochopil. Bundesbank navíc říká, že nebude bankovní unie bez té fiskální. Merkelová tvrdí, že nebude fiskální unie bez politické. Hollande zase dodává, že nebude politická unie bez bankovní. Když si to přepíšu, tak první výrok znamená, že když bude fiskální unie, může být i bankovní. Druhý výrok, když bude politická unie, může být fiskální. Třetí, když bude bankovní unie, může být i politická. Tohle je krize, ne to, co se děje reálně v ekonomice.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Ne, neměla. Ze dvou důvodů – první je faktický, druhý strategický. Fakticky tomu v případě chystané bankovní unie bude tak, že stabilní a ziskové banky (či celé národní bankovní soustavy) budou skrze společný fond dotovat či vykrývat ztráty méně úspěšných bank (či soustav). Česká bankovní soustava, byť z drtivé většiny ovládaná zahraničním kapitálem, patří v Evropě k nejstabilnějším a je dlouhodobě poměrně vysoce zisková.

Druhý důvod, proč nevstupovat, je strategický. Pro Česko jakožto zemi, která nesdílí euro, a vstupovat do bankovní unie tudíž nebude automaticky, je jistě strategičtější vyčkat, jak bankovní unie bude fungovat v praxi.

Pokud se třeba nakonec ukáže, navzdory uvedeným neduhům, že dlouhodobě přínosy členství v bankovní unii převyšují jeho náklady, nechť se zapojí i české banky. Mám nyní na mysli třeba to, že globální investoři by mohli po nějakém čase jejího bezchybného fungování začít na bankovní unii nahlížet jako na určitý elitní klub. To se odrazí v růstu ziskovosti či cen akcií členských subjektů a v dalších pro ně příznivých faktorech. Pak by pochopitelně nebylo rozumné zůstávat mimo tento klub. To je ale zatím hudba poměrně daleké budoucnosti.

Další názory sesbírané Ondřejem Tůmou najdete na serveru Finmag.cz.

Zdroj: Finmag.cz