6 ekonomických dopadů nové studené války

Pokud by se svět opět ponořil do ideologického konfliktu mezi Východem a Západem, byla by to pro globální ekonomiku i mezinárodní vztahy katastrofa. Konec více než dvě desetiletí trvajícího mírového soužití na evropském kontinentu by podle analytiků a ekonomů prakticky okamžitě naplnil minimálně následujících šest scénářů.

1. Návrat Evropy do recese

O ruském hospodářství se příliš nemluví. Je osmé největší na světě a do jisté míry funguje jako most mezi Evropou a Asií. Za posledních deset let vzrostl objem obchodu mezi Ruskem a Evropskou unií z 90 miliard dolarů na 335 miliard dolarů, díky čemuž se mnoha evropským firmám dařilo zvyšovat výrobu i ve chvílích, kdy poptávka zákazníků na jejich domácích trzích stagnovala nebo klesala.

Podle odhadů se aktuálně export do Ruska podílí na evropském HDP 0,6 %, což sice není závratné číslo, v současné chvíli, kdy se Evropa sotva vzpamatovala z globální finanční krize z roku 2008, je však i tento podíl důležitý. S příchodem zákazu rusko-evropských obchodů by totiž reálně hrozilo, že se růst evropské ekonomiky zastaví a exportně orientované státy se znovu propadnou do recese.

2. Růst cen energetických komodit

Asi hlavním exportním zbožím Ruska je zemní plyn. Chtěla-li by tedy Evropská unie Vladimira Putina zasáhnout na nejcitlivějším místě, musela by zavést hospodářské sankce právě na energetické odvětví. Tím by však některé své členské státy uvrhla do značných problémů. Německá spotřeba zemního plynu je na ruských dodávkách závislá ze 40 %, rakouská dokonce z poloviny. Není potřeba vysvětlovat, co by se s cenami zemního plynu stalo, kdyby bylo Rusko z energetického trhu vyloučeno. Stačí si vzpomenout, jak v 80. letech reagovaly světové ceny ropy na irácko-íránskou válku.

3. Pád ruského hospodářství

Ačkoli se Rusko již delší dobu snaží dosáhnout širší diverzifikace své ekonomiky, mnoha úspěchů zatím nedosáhlo. Synonymem ruského hospodářství zůstává energetika, respektive největší exportér zemního plynu na světě Gazprom. A vzhledem k tomu, že loni ruské hospodářství vzrostlo pouze o 1,3 % a v letošním roce lze podle poslední prognózy ruské centrální banky očekávat růst HDP o 1,5 %, je jasné, že zákaz exportu energetických komodit by zemi ekonomicky srazil na kolena. Pokud by se navíc Rusko skutečně dostalo do hospodářské izolace, znamenalo by to i konec všech zahraničních investorů, kteří v zemi působí nebo expanzi do Ruska plánují.

4. Obnovení růstu nákladů na zbrojení

Od konce studené války, v listopadu 1989 symbolizovaného pádem Berlínské zdi, západní mocnosti postupně snižují výdaje na zbrojení. V případě Velké Británie dosahovaly armádní výdaje krátce před pádem železné opony 4 % HDP, do současnosti klesly pod 3 % HDP. Lze předpokládat, že by se tento trend při pokračování a stupňování agresivní rétoriky Ruska rychle zastavil a státy by za prostředky k zajištění své vojenské obrany začaly opět ve velkém utrácet.

Nelze sice vyloučit, že by růst zbrojního průmyslu z ekonomického hlediska přispěl k posílení evropského i amerického hospodářství, z pohledu politické stability by ale byly nové závody ve zbrojení jednoznačně velkým krokem zpátky.

5. Pokračování uvolněné měnové politiky

Jsou to přibližně dva týdny, co se objem aktiv v amerických vládních dluhopisech na účtech zahraničních institucí vedených u americké centrální banky nečekaně propadl o 104,5 miliardy USD. Jedním z možných důvodů je podle analytiků to, že se Rusko v předstihu snažilo zabránit zmrazení svých účtů u Fedu, a proto se rozhodlo peníze v amerických vládních dluhopisech vyvést z USA.

Bez velkých zahraničních investorů, jakými jsou pro Spojené státy nebo Evropu země typu Ruska, nadnárodní společenství ani jednotlivé státy nedokáží financovat svůj provoz. Jak nás nicméně Fed již delší dobu přesvědčuje, ani tento problém není neřešitelný. Stačí rozjet tiskárny peněz a nakupování vlastních dluhopisů nebude stát v cestě vůbec nic.

6. Nastartování hlubší integrace Evropy

Řecko v médiích poslední dobou příliš prostoru nedostává, a tak si málokdo uvědomuje, že neustále posilující socialistická Koalice radikální levice (SYRIZA) dost možná vyhraje příští parlamentní volby. Právě po Řecku přitom Rusko již delší dobu nenápadně pošilhává, jelikož se pro něj z pohledu zeměpisné polohy jedná o potenciálně strategického partnera. Pokud by druhá vlna studené války mezi Východem a Západem skutečně propukla, musela by Evropská unie udělat vše proto, aby Řecko udržela pod svojí kontrolou. Stejně tak by zřejmě musela náruč otevřít i Turecku, které pro změnu kontroluje strategický přístup k Černému moři, a do třetice také revidovat své vztahy s Egyptem, který má pod kontrolou Suezský průplav.

Zdroj: MarketWatch