Citi: Pravděpodobnost kvantitativního uvolňování v Evropě do konce roku je minimálně 50 %

Evropskou centrální banku zneklidňuje nízká a stále klesající míra inflace v eurozóně (v březnu +0,5 %). Deflace je na dohled, Mario Draghi navíc cítí, že evropským vývozcům ubližuje silné euro. Donedávna byla možnost, že by ECB přistoupila k opatření podobnému dlouhodobému programu odkupu aktiv amerického Fedu, pouze předmětem spekulací.

ECB raději na trhy působila skrze banky (program půjček LTRO) nebo svá vyjádření. Nyní představitelé evropské měnové autority hovoří naprosto otevřeně o kvantitativním uvolňování jako o jednom ze sice nestandardních, ale uvažovaných nástrojů další podpory evropské ekonomiky.

Pravděpodobnost QE roste

"Myslíme si, že pravděpodobnost použití LSAP (large-scale asset purchases - nákupy aktiv ve velkém objemu), tedy kvantitativního uvolňování v eurozóně, v posledních týdnech vzrostla na více než 50 %," píše v aktuální zprávě analytik Guillaume Menuet ze Citigroup.

Dvě kola levných půjček evropským bankám (LTRO) měla finanční sektor přimět začít opět více investovat do státních dluhopisů evropských zemí. Důvěrou v ně otřásla dluhová krize, která způsobila rychlý nárůst výnosů periferních ekonomik. Nyní se situace uklidňuje, zůstává ale otázkou, jaký objem peněz z LTRO opravdu zamířil na dluhopisový trh. Zdecimovaný bankovní sektor totiž důležitou část peněz využil ke zpevnění vlastní finanční pozice.

Mluví se o tom, že řada bank může mít problémy vrátit ECB půjčky z programů LTRO. To by mohlo vyvolat napětí v celém sektoru, kterému ale ECB bude chtít zabránit. Je proto možné, že umožní prodloužení nebo "přerolování" těchto půjček těm ústavům, které by mohly mít problém je splatit. Řada bank však zároveň již úvěry zčásti splatila. Peníze z LTRO ale v každém případě nezačaly ve velkém proudit do reálné ekonomiky, trh se spotřebitelskými a firemními úvěry je stále pod tlakem.

Bankovní sektor v Evropě, který mimochodem letos projde prověrkou právě ze strany ECB v rámci postupného vytváření bankovní unie, je jistě stabilnější než v době krize. Investoři se také, soudě podle řady úspěšných aukcí dluhopisů, nebojí bankrotu žádné z periferních zemí eurozóny. Sílící euro ale může zlepšující se náladu přidusit.

Boj za inflaci (a slabší euro)

Každé posílení eura o 10 % snižuje míru inflace zhruba o 40 bazických bodů. ECB ale chce s inflací bojovat, a protože LTRO, rekordně nízké sazby ani slovní intervence nepomáhají, podle analytiků ze Citigroup Draghiho družině nezbývá mnoho jiných (a lepších) možností, než začít "tisknout peníze", případně se jinak přímo podílet na "tržním" utváření kurzu eura a míry inflace.

"Jako první ECB pravděpodobně zkusí další snížení sazeb, a to v červnu. Se zahájením programu odkupu aktiv - očekáváme mix soukromých i vládních, ale s převahou druhých jmenovaných - nejspíše počká do září nebo prosince, aby měla čas zhodnotit případnou změnu inflačních očekávání a aktuální míru růstu cen. Také by již měla mít jasno, jak na tom je evropský bankovní sektor," píše Menuet a naráží na chystané zátěžové testy bank. "Aby měl takový program smysl, bude muset mít objem alespoň 1 bilionu eur (asi 10 % HDP eurozóny - pozn. red.). V tomto nejmenším námi očekávaném objemu by ale zřejmě neměl sílu výrazně změnit výhled růstu evropské ekonomiky. Nikde ale není psáno, že by program nemohl být postupně navyšován."

Vhodných aktiv je na trhu relativně dost. Podle údajů za čtvrtý kvartál 2014 by v úvahu mohly připadat cenné papíry za zhruba 14 bilionů eur.

Zdroj: Citigroup