Co byste měli vědět o letošní evropské prověrce kvality aktiv bank

Výsledkem AQR by mělo být ozdravení evropského bankovního sektoru a s ním návrat důvěry v banky, schopnost vyšší úvěrové emise s pozitivními dopady na ekonomiku a snížení fragmentace bankovního trhu, tedy vyrovnání podmínek úvěrování v rámci eurozóny. V mezidobí, kdy bude AQR prováděna, však bude panovat nejistota ohledně jejích výsledků.

Navíc hrozí, že by případný únik průběžných výsledků mohl destabilizovat finanční trhy. Nemuselo by jít pouze o ilegální únik. Jak upozornila agentura Bloomberg, legislativa některých států vyžaduje v případě problémů banky okamžitý zásah, a tak by se mohlo stát, že kdyby se v rámci AQR na nějakou problémovou banku narazilo, zasáhl by příslušný stát okamžitě, tedy před dokončením celé akce.

Časový rozvrh a plán AQR

Skončila předběžná fáze přípravy a kontroly procesů a účetních postupů používaných při prověrce. Následovala etapa vytváření datových souborů, která podle plánu měla skončit 11. dubna, po ní má následovat etapa výběru vzorků úvěrů ke kontrole s plánovaným ukončením 18. dubna a po přijde na řadu vlastní kontrola vybraného vzorku (s plánovaným ukončením 16. května). Paralelně s kontrolou úvěrů bude probíhat kontrola kolaterálu a hodnoty nemovitostí v portfoliích bank (s plánovaným ukončením 6. června). Následovat bude zpracování výsledků trvající do 27. června a analýza nápravných opatření trvající do 8. července. Paralelně s procesem kontroly úvěrů bude probíhat také kontrola dalších aktiv (tradingová portfolia, deriváty a další).

Z hlediska možného úniku informací by tedy, pokud vše půjde podle plánu, mělo být nejrizikovější období od konce dubna do začátku června, kdy bude probíhat prověrka úvěrových portfolií, vyhodnocování výsledků a zpracování návrhů nápravných opatření. Mezi možné kameny úrazu budou patřit zejména nemovitosti v portfoliích španělských bank (dědictví nemovitostní bubliny) a špatné úvěry v bankách na jihu Evropy (Itálie a Španělsko). Z hlediska celkové velikosti možné potřeby kapitálu v případě krize (což se týká především možných výsledků zátěžových testů) jsou v popředí velké bankovní systémy Francie a Německa. Specifickým případem jsou Belgie a Kypr kvůli velikosti aktiv v porovnání s kapitálem bank.

Banky začaly uklízet

Bankovní sektor se na AQR připravoval. Jedním z důsledků těchto příprav byla opatrnost při poskytování úvěrů, jiným pak "velký úklid" ve výsledcích, který nedávno předvedla například italská banka UniCredit (ztráta 15 miliard EUR). Další konkrétní ilustrací těchto příprav je analýza připravená agenturou Reuters, ve které se mimo jiné uvádí, že 20 největších evropských bank vytvořilo loni 71 miliard EUR rezerv na špatné úvěry. Zatímco opatrnost při poskytování úvěrů je negativní, obzvlášť při současném stavu evropských ekonomik, vyčištění bilancí a posílení rezerv je vítané.

Fiat iustitia, pereat mundus

Důležitou otázkou je konkrétní nastavení parametrů prověrky aktiv a následného zátěžového testu. Evropa v tomto směru nemá dobrou tradici. Po finanční krizi provedla zátěžové testy evropská bankovní asociace EBA, ale jak se ukázalo, jejich parametry byly nastaveny zjevně příliš mírně, což de facto eliminovalo možný pozitivní dopad na znovunastolení důvěry ve stabilitu evropských finančních institucí. Konkrétním příkladem je francouzsko-belgická banka Dexia, která testem prošla velmi dobře, jen aby o necelé tři měsíce po zveřejnění výsledků testu musela podstoupit restrukturalizaci se státní pomocí.

Jednou z pastí, kterým se Evropa musí vyhnout, je existence "zombie bank", podobných těm, které v 90. letech po dlouhou dobu brzdily japonskou ekonomiku. Pokud bude ECB důsledná a tomuto úskalí se vyhne, zvyšuje se tím riziko, že bude potřeba doplnit větší objem kapitálu.

Podle našeho názoru je pravděpodobnost velkého negativního překvapení v rámci AQR poměrně malá, už proto, že banky měly více než dost času dostat se do přijatelné kondice. Riziko úniku informací s významným negativním dopadem na trh však nelze podceňovat.

82 miliard EUR, nebo 767 miliard EUR?

Důležitý bude také objem prostředků potřebných na doplnění kapitálu. Jeho odhady se liší podle předpokladů, na kterých jsou založeny. Dobrou analýzou různých variant je například studie CEPS Falling short of expectations? Stress testing the European banking system, která ukazuje, že se rozsah potřebných prostředků pohybuje od vysokých desítek miliard eur po vysoké stovky miliard eur.

V následujících měsících mohou AQR a následné zátěžové testy přinést nestabilitu, podle nás ale dobře zvládnutelnou a spíše krátkodobou, a poté určitou zátěž finančního systému při doplňování kapitálu. V delším časovém horizontu však AQR, následné pročištění a stabilizace bankovního sektoru, a poté vytvoření bankovní unie vytváří jeden z klíčových předpokladů zrychlení růstu evropských ekonomik.