Antisemitismus jako globální fenomén

Liga proti hanobení se výzkumu světového rozšíření antisemitismu věnovala skutečně podrobně. Své otázky položila více než 53 tisícům lidí ve 101 zemích a dále v palestinských teritoriích, která, ač status samostatného státu nemají, disponují v rámci Izraele jistou míru autonomie. Dotazovaní obdrželi celkem 11 negativních výroků o židech a jejich úkolem bylo rozhodnout, které se zakládají na pravdě. Za antisemity poté bylo označeno celkem 26 % účastníků výzkumu, kteří se ztotožnili s nadpoloviční většinou předložených výroků.

Nejvíce souhlasných hlasů získaly předsudky, které tvrdí, že mají židé příliš velký vliv na finanční sektor, mezinárodní dění, světová média a americkou vládu a že mohou za většinu válek, které svět zasáhly.

Podle šéfa Ligy proti hanobení Abrahama Foxmana je zjištění, že se více než čtvrtina světové populace ztotožňuje s antisemitskými názory, velmi znepokojující. "Domníval jsem se, že takřka tři čtvrtě století poté, co miliony židů přišly úplně zbytečně o život kvůli holokaustu, toto číslo bude mnohem nižší," říká. "Naše zjištění tak není jen šokující, ale doslova alarmující."

Světové vzory (ne)tolerance

Velkým překvapením jistě není to, že se největší množství protižidovských myšlenek koncentruje v hlavách muslimských obyvatel severoafrických států a lidí z regionu Středního východu. Celkem se v těchto oblastech proti lidem židovského vyznání vymezují téměř tři čtvrtiny (74 %) obyvatel. Rekordmany jsou obyvatelé palestinského pásma Gazy, kde se s nadpoloviční většinou antisemitských tvrzení ztotožňuje 93 % lidí.

Z evropských zemí dosáhlo nejhoršího výsledku Řecko, kde jsou předsudky o židech jako pravdivé přijímány 69 % mužů a žen. Liga proti hanobení ve svém výzkumu nicméně vysvětluje, že se míra antisemitismu obecně zvyšuje ve chvílích, kdy se lidé ocitnou v tíživé ekonomické situaci, takže se v případě Řecka, jež je těžce zkoušeno hospodářskou krizí, může jednat pouze o dočasný jev, který v budoucnosti rychle odezní. Nezanedbatelný podíl na růstu antisemitských nálad v Řecku má například tamní krajně pravicová extrémistická strana Zlatý úsvit, která v rámci své ostré rétoriky za viníky současné ekonomické krize označila kromě jiných právě židy.

Naopak nejméně výhrad mají vůči židům v rozvinutém světě Američané. V USA souhlasilo se šesti a více předloženými protižidovskými tvrzeními pouze devět lidí ze sta. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě v roce 1964 se podíl protižidovsky smýšlejících Američanů pohyboval kolem 29 %. Celosvětově nejtolerantnější jsou obyvatelé Laosu, kde se šesti a více protižidovskými výroky souhlasilo jen 0,2 % dotázaných.

"Výsledky výzkumu, který jsme provedli, v žádném případě nepřinesou okamžité řešení. Prakticky nikdo na světě ani neví, proč je mezi všemi náboženstvími nejvíce odmítána právě židovská víra," pokračuje Foxman. "I proto je důležité, abychom si uvědomili, jak moc je svět antisemitismem naplněný. Jedině s jasnou představou o rozšíření této nebezpečné myšlenky se můžeme snažit nalézt její příčiny a možná řešení."

Poměrně překvapivé je i to, jak rozdílně lidé vnímají samo židovství a Izrael, který je svého druhu symbolem židovského národa a středobodem židovského světa. Například v Nizozemsku má proti židovskému státu výhrady 43 % obyvatel, proti židům se ale staví jen 5 % mužů a žen.

Průzkum Ligy proti hanobení odhalil i vyloženě šokující skutečnosti. Více než třetina dotázaných uvedla, že nikdy v životě neslyšela o holokaustu. Nejhůře tato nelichotivá statistika dopadla opět v regionu severní Afriky a Středního východu, kde o represích a systematickém vyvražďování židů slyšelo pouze 38 % lidí. Jen 22 % jich souhlasí s tím, že je dějinami holokaust popisován objektivně.

Nejen židé nemají na růžích ustláno

Antisemitismus nicméně ve světě není jediným problémem spojeným s vnímáním lidí odlišné náboženské příslušnosti. Ještě hůře než židé jsou na tom z pohledu pozitivního a negativního vnímání svým okolím podle Ligy proti hanobení muslimové. Ty vyloženě negativně vidí 24 % příslušníků odlišných náboženských skupin, zatímco proti židům se staví jen 21 % jinověrců. Ve srovnání s židy ale muslimové mají více "příznivců", pozitivně je hodnotí 47 % příslušníků jiného náboženského vyznání, zatímco v případě židů tento podíl dosahuje pouze 38 %.

Mírně optimistický pohled na otázku antisemitismu naopak na konci dubna nabídly Telavivská univerzita a Evropský židovský kongres. Podle jejich společné zprávy loni počet nábožensky orientovaných útoků proti židům meziročně klesl o 20 % na 554 případů, což by prý mohlo být do značné míry důsledkem výrazného zlepšení ekonomické situace na evropském kontinentu.

Přesto Telavivská univerzita dlouhodobě varuje, že lze prakticky ve všech zemích sledovat nebezpečný nárůst antisemitských nálad. "Je velmi znepokojivé, že roste intenzita a závažnost vizuálních a verbálních výpadů proti židům, a to včetně nárůstu počtu situací, ve kterých židé čelí nejen nevhodným slovním narážkám, ale i neskrývaně diskriminačnímu chování," stojí v dokumentu univerzity.

Zdroj: WSJ