Břidlicová revoluce v USA: Zahozená šance?

Zatímco podíl USA na světových investicích do produkce předčil toky směřující do Saúdské Arábie a Ruska desetinásobně, zbytek světa překonává USA v investicích na podporu poptávky patnáctinásobně.

Steve Strongin, Jeff Currie a Daniel Quigley z Goldman Sachs varují, že se málo mluví o promarněných ekonomických příležitostech spojených s břidlicovou revolucí. "USA se zaměřují spíše na export břidlicového plynu, protože za ostatními zeměmi zaostávají ve vytváření poptávky," tvrdí analytici a dodávají, že břidlicová revoluce může vlivem absence poptávky začít stagnovat.

Podle Goldman Sachs selhává na druhé straně rovnice energetické politiky jak veřejný, tak privátní sektor. Chybí hlavně dlouhodobější výhled. "Pro úspěšné nastartování americké poptávky v dlouhodobém horizontu musejí dát firemní a vládní lídři hlavy dohromady a spolupracovat na posílení potřebné důvěry pro přilákání kapitálu na dalších 30 let," píší analytici.

Projektují, že během následující dekády jsou ve hře až 2 miliony nových pracovních míst, příspěvek k růstu HDP o jeden procentní bod a minimálně 5% snížení emisí skleníkových plynů. Vidí tři hlavní oblasti, kde lze poptávku po břidlicové produkci zvýšit.

Výroba

I přes neustálé opěvování renesance výroby v USA jsou podle analytiků na komparativní bázi americké investice do přesunu výroby směrem k břidlicím silně podprůměrné. Přestože jsou ceny zemního plynu v USA o 60 až 75 % níže oproti Asii a Evropě, energeticky náročná výroba nezvládá rychlejší růst a netvoří dostatek tolik potřebných pracovních míst. Od začátku břidlicové revoluce koncem roku 2010 klíčové energeticky náročné výrobní sektory (chemické nebo ropné produkty) zaostaly za průměrem výkonu ekonomiky o 2,2 procentního bodu za rok. Navíc vytvořily jen 5 tisíc pracovních míst ve srovnání se 40 tisíci, která by vznikla, kdyby odvětví rostlo v souladu s všeobecným trendem v průmyslu.

Doprava

Podle odhadů Goldman Sachs by výdaje téměř 5,1 bilionu USD na stimulaci plynových kapacit vozového parku umožnily do roku 2035 omezit náklady na energie o 10 %. Rozmach by mohl zažít etanol vyráběný ze zemního plynu, pro nějž v současnosti v USA téměř neexistují rafinérské kapacity. Standardy navíc nadále brání jeho začlenění do obnovitelných paliv.

Náklady na zdvojnásobení produkce etanolu z plynu jsou vysoké, dosahovaly by až 3,7 bilionu USD. Podle analytiků ale neznamenají, že by se vůbec do této oblasti nemělo investovat.

Dalším scénářem by mohly být elektromobily. Zvýšily by poptávku po elektřině, která by v návaznosti na to vedla k rozmachu plynových elektráren.

Na základě analýzy nabídky a poptávky na americkém energetickém trhu analytici odvodili, že nová plynová kapacita, kterou jejich předpověď základního scénáře zahrnuje, by mohla uspokojovat postupně se zvyšující energetickou poptávku elektromobilů.

Mohla by přispět 8 až 10 Bcf/d k poptávce amerického sektoru energetiky po zemním plynu. Rostoucí produkce zemního plynu by podle základního scénáře vedla k mírnému růstu emisí oxidu uhličitého z energetického sektoru, i kdyby šlo jen o růst o 5 až 10 %.

Energeticko-ekologický scénář

Pokud by USA vyměnily všechny uhelné elektrárny za plynové (Goldman Sachs tomuto scénáři přiřazuje nízkou pravděpodobnost), podíl výroby ze zemního plynu na celkovém energetickém mixu by během čtvrtstoletí vzrostl o 22 Bcf/d na 40 % ze současných 23 %.

"Zemní plyn hraje dvě důležité role v úspěchu ekologické strategie energetiky. Zaprvé, umožňuje odklon výroby energie od uhlí směrem k čistějším obnovitelným zdrojům, a zadruhé, je důležitým doplňkem pro alternativní energii díky schopnosti rychle reagovat na přerušení dodávek z obnovitelných zdrojů," vysvětlují analytici.

Zdroj: Goldman Sachs