Proč je Švýcarská národní banka proti repatriaci zlata
Švýcarské centrální bance se nelíbí iniciativa, jejímž cílem je "zachránit švýcarské zlato". Hlasovat se o ní má 30. listopadu. Viceprezident banky Jean-Pierre Danthine vysvětluje, jak by mohlo "ano" v referendu vážně ohrozit manévrovací prostor centrální banky pro prevenci budoucí krize.
Švýcarsko má na 30. listopadu svoláno referendum o zlatě. Centrální banka má ale ke "zlaté iniciativě" vážné připomínky. Bojí se, že by její přijetí mohlo zkomplikovat řízení měnové politiky.
Iniciativa se skládá ze tří bodů. Požaduje, aby:
- centrální banka držela minimálně 20 % z celkových aktiv ve zlatě,
- nebyly povoleny prodeje zlata,
- všechny zlaté rezervy byly uchovávány ve Švýcarsku.
Uskladnění zlata
V současnosti je 70 % zlatých rezerv Švýcarské národní banky uschováno ve Švýcarsku, 20 % drženo v Bank of England a 10 % v Bank of Canada. 30 % by se tedy mělo "vrátit do země", tedy repatriovat.
Švýcarské rezervy mají fungovat jako aktivum pro případy nouze. Z tohoto důvodu má podle Danthina smysl diverzifikace uskladnění zlata a výběr míst na základě toho, kde se s ním obchoduje, aby mohlo být v případě potřeby prodáno co nejrychleji a s co nejnižšími transakčními náklady. Spojené království a Kanada tato kritéria splňují. Disponují navíc silným právním systémem, takže má centrální banka jistotu, že je v nich zlato v bezpečí.
Povinných 20 %
Požadavek iniciativy držet alespoň 20 % aktiv ve zlatě by mohl znemožnit úspěšné řízení měnové politiky. Transakce potřebné pro plnění cílů měnové politiky přímo mění rozvahu. Restrikce uvalené na její strukturu by tak významně snížily možnosti centrálních bankéřů dělat "svoji práci".
Příkladem může být limit pro kurz EUR/CHF. S právním omezením podle pravidel iniciativy by centrální banka byla nucena během obrany minimálního kurzu ve velkém množství nakupovat nejen eura, ale také zlato. Politika by tak znamenala obrovské náklady, které by na trzích vzbudily pochybnosti ohledně odhodlání centrální banky udržovat stabilní kurz za každou cenu.
Zákaz prodeje zlata
Ze zákazu prodeje zlata mohou rovněž vyplynout negativní konsekvence. Předcházející navýšení zlatých rezerv by nebylo možné vrátit, i kdyby to bylo z měnově-politické perspektivy nutné. V kombinaci s povinností držet minimálně 20 % celkových aktiv ve zlatě by se centrální banka mohla postupně dostat do situace, kdy se její aktiva bude převážně skládat ze zlata.
Každé rozšíření rozvahy z měnově-politických důvodů by vyžadovalo nákupy zlata, avšak kdykoli by bylo potřeba rozvahu ze stejných důvodů omezit, nesměla by centrální banka kov prodat. Tím by se značně snížil její manévrovací prostor. A protože zlato nenese úrok ani dividendu, zhoršila by se i ziskovost banky.
"Měnové rezervy, které nemohou být prodány, nejsou skutečnými rezervami," ohrazuje se viceprezident švýcarské centrální banky. "Nemá smysl volat po nouzových rezervách v podobě zlata, ale současně zakazovat je v nouzi prodávat."
Zdroj: Zero Hedge
