Jeremy Rifkin: Technologický optimista a neúnavný bojovník za zelenou budoucnost

Nejvíce je ale pravděpodobně znám jako propagátor takzvané Třetí průmyslové revoluce, kombinace nového způsobu distribuce zelené energie, informačních toků mezi výrobci a spotřebiteli, využití vodíku jako zdroje energie a přechodu dopravy na elektrická vozidla. S tímto konceptem se proslavil ve světě, kniha stejného jména se stala bestsellerem a dodala svému autorovi takovou proslulost, že dnes radí EU a mnoha evropským i světovým vládám, jak se na třetí průmyslovou revoluci připravit a zajistit regionální prosperitu.

Rifkin se narodil v roce 1945 v Denveru ve státě Colorado, ale vyrostl v Chicagu. Promoval na Wharton School při University of Pennsylvania. Už od mládí se zabýval sociálními a ekonomickými otázkami, k čemuž mu dala dostatek podnětů divoká 60. léta s válkou ve Vietnamu a společenskými pohyby.

Všeobecné známosti se mu začalo dostávat od začátku 70. let minulého století. Třeba v roce 1973 zorganizoval "Bostonské pití ropy", kdy lidé do Bostonského zálivu naházeli desítky prázdných ropných barelů. Akce mířila proti ropným společnostem a konala se symbolicky 200 let po známém Bostonském pití čaje v roce 1773, jedné z hlavních událostí při budování Ameriky jako nezávislého státu. Správné pochopení vývoje a dobrý odhad prokázal několik let poté, kdy založil Nadaci pro ekonomické trendy, kde studuje životní prostředí, ekonomiku a změnu klimatu a jejich vzájemné propojení.

Oslovil i Hollywood, kde už kolem roku 1988 přednášel o klimatických změnách, a přímo tak přispěl k založení několika vlivných environmentálních skupin.

Třetí průmyslová revoluce byla bestseller

Rifkin napsal celkem 19 knih, kromě Třetí průmyslové revoluce věhlasu dosáhly i další tituly - Empatická civilizace, Evropský sen nebo už v roce 1995 vydaný Konec práce. Především Evropský sen z roku 2004, ve kterém Rifkin předpovídá EU roli světové supervelmoci díky důrazu na lidská práva a evropskou sounáležitost, působí v dnešní době poněkud zvláštně. Evropská 'měkká síla' má být přitažlivá pro další části světa - má ke spolupráci přispívat více než americké používání hrubé vojenské síly při řešení konfliktů.

Rifkin si za přednášky může účtovat velké peníze, třeba i 15 tisíc USD. Empatická civilizace se stala další jeho populární knihou. Vydaná jen rok před Třetí průmyslovou revolucí (2010, respektive 2011) už s určitým časovým odstupem reaguje jak na ekonomickou krizi po roce 2007, tak na nedohodu politiků na summitu v Kodani o způsobu omezování globálního oteplování (prosinec 2009). Rifkin argumentuje, že velké věci se v moderní historii lidstva odehrávají vždy, když se nový energetický řád střetne s novým způsobem komunikace a distribuce informací.

Šíření informací po internetu společně s distribucí obnovitelné energie nám má umožnit vybudovat bezuhlíkovou ekonomiku, která je zároveň globálně propojená a lokálně řiditelná. Elektřina ze soukromých zdrojů má být sdílena podle potřeby, a to prostřednictvím inteligentní distribuční sítě, která bude připomínat internet.

Distribuovaný kapitalismus je označení, které Rifkin používá pro tuto novou formu podnikání. Naše lepší vnímání biosféry okolo nás má lidstvu pomoci se chovat k přírodě tak, že jí náš způsob života nebude škodit. Lidi označuje jako Homo Emphaticus a přichází s termínem Doba empatická (The Age of Empathy).

Třetí průmyslová revoluce je de facto plynulým pokračováním této empatické civilizace. Změnit se mají téměř všechny obory podnikání - energetické společnosti nebudou prodávat elektrony, ale řídit informační toky o potřebách elektřiny na různých místech (vodík pomůže šetřit přebytečnou energii v dobách menší poptávky), miliony budov se mají změnit na generátory elektřiny, elektrická a vodíková vozidla si mají elektřinu brát právě z těchto budov.

Třetí průmyslová revoluce zaujala EU i časopis Economist

K myšlence takové změny se oficiálně přidala i Evropská unie, když se k ní na konferenci v Bruselu v roce 2012 přihlásil tehdejší předseda Evropské komise Barroso a Evropský parlament přijal rezoluci požadující vytvoření národních energetických plánů podle principů Třetí průmyslové revoluce ve všech státech EU. Rozvojovým zemím se naskýtá možnost přeskočit fázi průmyslového rozvoje a rovnou skočit do 21. století. To Rifkin demonstruje třeba na expresním rozšíření mobilních telefonů v Africe, kde našly uplatnění, na které vyspělý svět nepřišel.

Mnoho Rifkinových předpovědí se může jevit jako science fiction. Jeho popularita, pravidelné zvaní na prestižní ekonomické konference i popularita jeho knih však dávají jeho podporovatelům dostatek důvodů, aby si z kritiků příliš těžkou hlavu nedělali.