Angela Merkelová: Z východoněmecké šedé myšky nejmocnější ženou světa

Angela Merkelová se narodila v roce 1954 v tehdy západoněmeckém Hamburku do rodiny luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové. Ve Spolkové republice Německo ale malá Angela dlouho nezůstala. Jen několik měsíců po jejím narození se celá rodina přestěhovala do NDR, kde Kasner nastoupil na místo pastora v kostele ve vesnici Quitzow nedaleko Perlebergu.

Dětství Angely Merkelové bylo výrazně ovlivněno náboženskou vírou, samozřejmě primárně ze strany otce. I díky tomu se z ní stala výrazná autorita, která je dnes pro mnoho Němců následováníhodným vzorem morálních hodnot. Na druhou stranu se ale víra nikdy nestala středobodem politických názorů budoucí německé kancléřky. Kromě náboženství Angela v dětství i během dospívání intenzivně vnímala také studenou válku, kterou proti sobě de facto od konce druhé světové války vedly Západ a Východ.

Ještě před svým vstupem do politiky budoucí kancléřka vystudovala Vyšší polytechnickou školu a poté fyziku na univerzitě v Lipsku. Kromě toho začátkem 70. let vstoupila jako většina tehdejší východoněmecké mládeže do spolku Freie Deutsche Jugend (FDJ), východoněmecké obdoby československého Socialistického svazu mládeže (SSM), a v roce 1978 již coby úspěšná absolventka lipské univerzity odmítla spolupráci s východoněmeckou tajnou policií (Stasi). Od konce 70. let do roku 1990 pracovala ve Východním Berlíně na Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR.

Politický nováček z NDR

Politická kariéra Angely Merkelové se začala psát až na konci roku 1989. Tehdy ve svých 35 letech vstoupila do nově vzniklé východoněmecké strany Demokratischer Aufbruch a krátce nato se na jaře 1990 stala po prvních a zároveň i posledních svobodných volbách v NDR zástupkyní tiskového mluvčího poslední východoněmecké vlády Lothara de Maizièrea.

"Angela se nikdy příliš nestarala o svůj zevnějšek. Vzhled byl něčím, o co jí vůbec nešlo," vzpomíná na začátky politické kariéry budoucí nejmocnější ženy světa Lothar de Maizière. "Co si ji pamatuji, vždy vypadala jako typická východoněmecká vědkyně. Nosila volné sukně, na nohou mívala často sandály a charakteristické pro ni byly krátce střižené vlasy."

Následovalo sjednocení Německa a první celoněmecké parlamentní volby, ve kterých byla Angela Merkelová na konci roku 1990 zvolena za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) poslankyní Německého spolkového sněmu za Meklenbursko-Přední Pomořansko.

První kancléř sjednoceného Německa Helmut Kohl při následném sestavování vlády údajně vyslovil přání, aby v jeho kabinetu jako symbol sjednocení západní a východní části země zasedla i tichá žena z bývalého východního Německa, na což mu Lothar de Maizière doporučil právě Angelu Merkelovou. A tak se Merkelová ve vládě Helmuta Kohla v roce 1991 stala ministryní pro ženy a mládež a v roce 1994 postoupila na post ministryně životního prostředí.

Mocná německá vůdkyně

Zásadním okamžikem, který Merkelové ukázal směr k nejvyšším politickým postům, byl rok 1999 a vypuknutí skandálu kolem nelegálního financování CDU. Nedotknutelná chráněnka Helmuta Kohla se od svého politického mentora radikálně odvrátila a pustila se do nevybíravé kritiky vedení CDU. Ve stranických novinách Kohla dokonce veřejně pranýřovala a vyzvala k rezignaci. "Jednou z věcí, kterou lidé často nemohou pochopit, je ta, že Angela Merkelová je nemilosrdnou političkou," říká britský diplomat Jonathan Powell. "Způsob, jakým se vyrovnala se svými rivaly v CDU, byl brilantní. Zbavila se jich bez mrknutí oka."

Předsedkyní CDU se Merkelová stala v roce 2000, historicky první ženou ve funkci německého kancléře jen o pět let později a své politické předurčení definitivně stvrdila během evropské dluhové krize.

Když se na konci prvního desetiletí nového milénia ukázalo, že se Řecko nachází na pokraji státního bankrotu a další evropské země na tom nejsou o mnoho lépe, bylo Německo v čele s Merkelovou zprvu ostře kritizováno pro svůj váhavý postoj, zda Athénám finančně pomoci, nebo je od eurozóny rychle odříznout a nechat utopit v astronomických dluzích. Kdo ale kancléřku znal, dobře věděl, že vyčkávání je jen součástí její do detailů promyšlené strategie.

"Angela Merkelová vždy přesně ví, kam se chce dostat. Zároveň si ale vždy dává na čas s představením svých plánů. V každé situaci hledá řešení, které bude snesitelné pro všechny zúčastněné strany. Ani tentokrát tomu nebylo jinak," vzpomíná na několik let staré události německá politička Ursula von der Leyenová. Německo nakonec svolilo, a záchraně Řecka tak nic nestálo v cestě. K tomu navíc Merkelová pro Německo získala post nepsaného lídra evropské politické i ekonomické diplomacie.

O neotřesitelné pozici německé kancléřky na současné německé politické scéně hovoří i výsledek prozatím posledních parlamentních voleb a také výsledek nedávné volby vedení CDU. Poslanci trojkoalice německé Křesťanskodemokratické unie Angely Merkelové, Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) Horsta Seehofera a Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Sigmara Gabriela obsadili po volbách v září 2013 v Bundestagu neboli Německém spolkovém sněmu 80 % z celkových 631 křesel.

Na začátku prosince 2014 pak byla Angela Merkelová již poosmé v řadě zvolena předsedkyní Křesťanskodemokratické unie, když pro ni hlasovalo 96,7 % delegátů stranického sjezdu. Nejmocnější žena světa, jak ji často titulují přední světová média, zkrátka nemá na domácí ani světové politické scéně konkurenci.

Zdroj: BBC, newyorker.com, herlindekoelbl.de, wikipedia.org