Spoléháte s kurzem koruny na ČNB? Podívejte se na Švýcary!

Plánujete lyžovačku ve Švýcarsku? Rozmyslete si to nebo si pořádně naládujte prkenici. Švýcarská centrální banka (SNB) ve čtvrtek bez varování opustila tři a půl roku trvající obranu kurzu franku k euru na 1,20. Frank skokově posílil a obchoduje se blízko parity s eurem, je tedy o 15 % silnější než před nedávnem.

Nad rozhodnutím SNB nezapláčou jen turisté mířící do Švajcu, ale hlavně švýcarští exportéři. SNB za ně dosud dělala zajištění měnového rizika. Díky tomu byl kurz eura a franku v posledních měsících ještě línější než mimmořádně líný kurz české koruny k euru.

Švýcarští centrální bankéři se rozhodli opustit intervence, když se ujistili, že kurz není tolik nadhodnocený a že exportéři budou schopni žít i se silnějším frankem. SNB v roce 2011 masivně intervenovala, což vedlo k obavám z budoucích ztrát z držení devizových rezerv. Minulý týden však SNB oznámila masivní zisk za rok 2014 (38 miliard franků), což ji dodalo kapacitu překonat ztráty, až frank posílí.

Podobnost s korunou?

Česká koruna se franku v posledním více než roce hodně podobala. Centrální banka ji drží nad předem vytyčenou úrovní, na trhu doznívají následky masivní intervence. Podobně jako ve Švýcarsku se čeští exportéři nemusejí obávat posílení koruny. ČNB jim dělá "makro hedge", jak nedávno prohlásil guvernér Miroslav Singer.

Podobně jako SNB si ČNB vytvořila prostor pojmout ztráty z přecenění devizových rezerv. V úterý oznámila zisk za rok 2014 ve výši 56 miliard korun, čímž se ji podařilo vymazat ztrátu z dob sílící koruny.

Česká koruna se od franku ale také liší, a to ve dvou podstatných věcech. Zaprvé, koruna je na rozdíl od franku silně podhodnocená. To dokumentuje přebytek zahraničního obchodu, který roste i přes oživení domácí poptávky, a to se ještě plně neprojevily levnější dovozy ropy. Podhodnocení dokumentují i názory exportérů. Současný kurz koruny je v žebříčku překážek byznysu na samém chvostu, někde vedle problémů typu, zda uklízečka přijde poklidit kancelář večer, nebo ráno.

Zadruhé, ČNB je oproti SNB v obráceném módu. Přemýšlí o posunu intervenční úrovně, aby trefila inflační cíl, který se jí vzdaluje kvůli padající ceně ropy. Myslíme si, že vykolejit hodně podhodnocenou korunu ještě více nedává smysl, i když takové riziko nelze ignorovat. Situace se však za pár měsíců může změnit, dojde-li k obratu cen komodit. Kombinace rostoucí ekonomiky a vyšších cen komodit bude pro ČNB dobrý důvod z intervencí vycouvat.

Ploužáky skončily, hraje se rokenrol

Čtvrteční rozhodnutí SNB je definitivní tečkou za obdobím nízké volatility na měnových trzích. Když už se hýbe i frank, je nabíledni, že na devizových trzích ploužáky skončily a hraje se řízný rokenrol. Spoléhat na to, že se kurzy moc nehýbou, může vyjít velmi draho. To ostatně potvrdí dolaroví importéři.

Řízení finančních rizik je mnohem více o výši expozice a asymetriích a o tom, kolik mohu za daných tržních podmínek ušetřit či prodělat, než hádání z křišťálové koule, kde bude kurz za den, týden či rok. To, že předpovědi na riziko neukazují, neznamená, že neexistuje. O tom se nedávno přesvědčili v Rusku a nyní ve Švýcarsku.

Působí-li mi pohyb na trzích velké ztráty, problém není ve spekulantech ani v rozhodnutí centrálních bankéřů. Problém je v tom, že jsem si onen risk takzvaně neošéfoval.

Koruna je vůči euru nyní téměř o tři koruny slabší, než je úroveň odůvodnitelná růstem ekonomiky a konkurenceschopností. Přestože část rady ČNB uvažuje o druhé intervenci kvůli chybějící inflaci, myslíte si, že je dobrý čas sázet na oslabení koruny, tedy nezajišťovat kurz budoucích příjmů v eurech? Až se jednou kurz koruny vrátí tam, kde by měl být, nebo dokonce tuto úroveň přestřelí, běžte si poplakat na rameno guvernérovi ČNB. Představte si, co vám s výsledovkou udělá skokové posílení koruny na 25 EUR/CZK.

Druhou, podle nás lepší možností je zajištění. Možností jsou měnové forwardy, opce a kombinace opcí. To jsou natvrdo psané smlouvy, ne pofidérní sliby, na které se později zapomene.