Čtyři neznámé, které letos mohou investorům hnout žlučí

Měnová politika v eurozóně: Evropská centrální banka začne nakupovat státní dluhopisy

Stále není jasné, s čím ECB přijde. V ruce má nyní (T)LTRO, které jsou sestrojeny tak, aby se s jejich pomocí dařilo cíleně dostávat v rámci ekonomiky kredit tam, kde by měl být. Zatím byly výsledky využití tohoto nástroje bohužel nepřesvědčivé. I proto se již delší dobu hovoří o nakupování dluhopisů jednotlivých zemí. Transmisní mechanismus by v takovém případě byl podobný tomu, co praktikovaly centrální banky ve Spojených státech a v Británii.

Tento krok by měl polít živou vodou ceny aktiv a snížit náklady, při jakých si vlády a firmy půjčují. Úroky jsou ovšem již nyní velice nízké, a není proto jasné, zda by jejich další poklesy znamenaly zásadní stimul. Hlavní pákou by tak měla být slabá měna. Proto se domníváme, že se dočkáme kvantitativního uvolňování, které se opře o nákupy státních dluhopisů, a to později během roku.

Abenomika vs. japonské ztracené dekády: Na rozuzlení lítého boje si budeme muset počkat

Japonsko si určitě zaslouží pozornost investorů i ekonomů. Tisknou se peníze ve snaze oslabit jen a nastartovat hospodářský růst. Celkový objem stimulů, kterých se japonská ekonomika dočkala, je mimořádný. Často se mluvilo o tom, kolik do ekonomiky napumpovaly Fed a Bank of England, ale nyní se situace mění – pod kotel přikládají ECB a Bank of Japan. Navíc i čínská centrální banka přemýšlí o tom, jak pomoci hospodářství.

Dopad Abenomiky zůstává otázkou. Na jednu stranu jsme se dočkali výrazného stimulu od japonské centrální banky a některých reforem, na druhou stranu se zdá, že se reformy zadrhávají. Další plánované zvýšení daní se například odložilo, protože hrozilo, že vykolejí oživení. Abenomika tedy zatím nefunguje "na všechny válce", s ohledem na objem peněz napumpovaných do ekonomiky ale ING zůstává ohledně Japonska celkem optimistická.

source: tradingeconomics.com

Měkké (ne)přistání: Čína nadále slušně poroste, případné turbulence se vyřeší díky státním rezervám

Čína je určitě jedním z faktorů, které by letos globální ekonomice mohly způsobit problémy. Část trhu má alespoň z něčeho podobného obavy. V této souvislosti je ale potřeba si uvědomit, že čínští představitelé mají v rukou dostatečnou palebnou sílu na to, aby se s případnými turbulencemi dokázali vypořádat, alespoň do jisté míry. Letos se tak dočkáme zhruba 7% růstu HDP, což je sice stále solidní tempo, ale nebude to ani obrat k lepšímu.

source: tradingeconomics.com

Brexit opět na stole: Britská politika by letos mohla zasadit libře tvrdý direkt

Investoři by se mohli dočkat poměrně zajímavého vývoje kurzu libry. V Británii se v květnu bude volit a zatím se zdá, že i po volbách bude zemi vládnout koalice. Obyčejně se rozhoduje mezi levicovou Labor Party (labouristy) a pravicovou Conservative Party (konzervativci). Obliba těchto stran nicméně do jisté míry eroduje, což znamená, že si vítěz voleb zřejmě bude muset hledat partnera. Otázkou je, kdo by jím mohl být.

Pokud zvítězí labouristé, vyberou si zřejmě liberální demokraty (Liberal Democrats), možná i Skotskou národní stranu (Scottish Nationalist Party). Skotská nezávislost by se tak mohla stát opět živým tématem. Pokud zvítězí konzervativci, zřejmě půjdou do koalice se Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP). To by navýšilo obavy z toho, že by se Británie mohla rozhodnout opustit Evropskou unii. Pokud totiž David Cameron zůstane premiérem, bude muset dodržet slib a uspořádat referendum na toto téma. Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že by nyní Britové volili odchod, takzvaný Brexit.

Ani jeden z nastíněných výsledků voleb není pro libru příliš povzbudivý. Pokud se opět začne mluvit o skotské nezávislosti, libra na to doplatí, to se ukázalo již loni v září. Podobně by pak britskou měnou zahýbala i hrozba, že země opustí EU a svým způsobem se otočí zády ke svému největšímu obchodnímu partnerovi. Investoři by tedy měli sledovat britskou politiku a následné reakce libry.