Tři nejvážnější hrozby současnosti

1. Klimatické změny

Dalekosáhlé klimatické změny vyvolané globálním oteplováním mohou podle odborníků být pro lidstvo do budoucna větší hrozbou než terorismus. "Pokud okamžitě nepodnikneme kroky ke zpomalení globálního oteplování, důsledky tohoto vývoje se budou stupňovat a budou stále nákladnější a ničivější," upozorňují klimatologové z nezávislého mezinárodního Výboru zúčastněných vědců s tím, že globální oteplování zvyšuje výskyt a sílu klimatických extrémů.

Člověk se dokáže přizpůsobit ledasčemu, pokud by však měly být například ulice New Yorku a dalších velkoměst měst na americkém východním pobřeží během hurikánové sezóny pravidelně zaplavovány, byla by to nejen pro americkou ekonomiku katastrofa. V Africe a na Blízkém a Středním východě povedou extrémní klimatické jevy k opaku, tedy rozšiřování sucha a dalšímu úbytku již tak vzácné pitné vody.

2. Terorismus

Bagatelizovat hrozby spojené s terorismem by nicméně bylo velkou chybou. Za nepřiznanou základnu teroristických organizací je považován Střední východ, a ačkoli to celý svět ví, není schopný efektivně zasáhnout. Destabilizace severu Afriky vyvolaná neúspěšným revolučním hnutím označovaným jako arabské jaro pak způsobuje, že se neklid blíží k jižním hranicím Evropy, a starý kontinent tak svírá již ze dvou stran.

Machistická varování Islámského státu, že si již brousí zuby na získání nadvlády nad Balkánem nebo Španělskem, se sice zdají být přehnaná, stejně tak se ale ještě nedávno zdálo nepravděpodobné, že by se v Iráku v amerických humvee proháněli islamisté vraždící na potkání každého, kdo se odmítne podvolit jejich krutovládě.

Síla Islámského státu a dalších teroristických organizací může dále růst s tím, jak se bude zvyšovat schopnost těchto skupin těžit z nerostného bohatství nacházejícího se pod jimi ovládaným územím. Islámský stát podle listu Financial Times aktuálně díky těžbě a prodeji ropy vydělává asi 1,5 milionu dolarů denně a dává si hodně záležet na tom, aby do svých řád rekrutoval vzdělané techniky a inženýry schopné těžbu černého zlata rozvíjet.

3. Politická destabilizace

Optimismem nelze hýřit ani při pohledu na rozložení politických a mocenských sil ve světě. Napětí se stupňuje zejména mezi Ruskem a Spojenými státy. Podle některých hlasů již dokonce lze hovořit o nové vlně studené války. "Politika důvěry se drolí a nezbývá mnoho k tomu, aby se rozpadla," prohlásil nedávno americký senátor Sam Nunn v narážce na prohlubující se propast mezi Washingtonem a Moskvou.

Ruské ambice rostou a nikdo si nemůže být jistý tím, co bude po anexi Krymu a vyslání letecké techniky a armádních odborníků do Sýrie na pomoc prezidentu Asadovi dalším rozmarem kremelského geroje, podle něhož byl největší geopolitickou katastrofou 20. století rozpad Sovětského svazu.

Ani Evropská unie navíc není zárukou jednoty starého kontinentu. Problémem evropského společenství je neochota členských zemí unie vzdát se některých svých pravomocí a směřovat k federativnímu uspořádání. V současnosti je Evropská unie de facto jen zastřešující organizací s omezenou legislativní a prakticky nulovou exekutivní mocí. To vyplývá ze skutečnosti, že Evropa je heterogenním uspořádáním, kterému kvůli mozaikovitému kulturnímu, historickému a ekonomickému pozadí chybí stmelující prvek v podobě sdílených hodnot.

Všem je přitom jasné, že projekt Evropské unie nevznikl jen s cílem zbourat hraniční přechody na starém kontinentu a vyměnit v peněženkách lidí jedny bankovky za jiné. Živoření EU v současné podobě se tak může stát buď rozhodujícím impulzem pro politickou transformaci Evropy, nebo naopak pomyslným posledním hřebíčkem do rakve ideje jednotné, stabilní a silné protiváhy Spojených států, Číny a Ruska.

Zdroj: Reuters