Jiný pohled: Srazí Fed sazby do záporu?
V průběhu posledních dvou let přistoupily hned čtyři evropské centrální banky ke kroku, který si do té doby uměl jen málokdo představit. Když přestala fungovat politika extrémně nízkých úrokových sazeb, srazily ECB a centrální banky Švýcarska, Švédska a Dánska sazby ještě níže, pod nulu. Americký Fed se připravuje k opačnému kroku, i když podle některých s takovou narazí.
Centrální banky zápornými sazbami zjednodušeně řečeno penalizují finanční instituce za hromadění hotovosti. Jakmile totiž komerční banky přebytečnou likviditu uloží na účty vedené u centrálních bank se zápornými sazbami, musejí za toto uložení peněz zaplatit. Centrální banky se tak extrémně nízkými, či dokonce zápornými sazbami snaží přimět komerční finanční instituce k půjčování více peněz firmám, a tím tedy podporování další ekonomické expanze.
Americká ekonomika roste. S jedním ale
Americký Fed již v boji proti důsledkům finanční krize z roku 2008 vystřílel prakticky veškerou munici a na trzích sílí hlasy, že by si měl začít doplňovat zásobníky na horší časy.
Podle ekonomů již americká ekonomika od krize zesílila natolik, že postupný návrat úrokových sazeb do normálu ustojí. Růst HDP pokračuje (byť čerstvá data za třetí kvartál svědčí o zpomalení expanze), situace na trhu práce se zlepšuje a důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku je více než slušná. Zdánlivě jediným limitujícím faktorem je nízká inflace, která je však převážně důsledkem propadu cen ropy.
Bohužel nejen ekonomická data jsou ukazatelem síly hospodářství. Zisky amerických společností klesly v meziročním srovnání již v předchozích dvou kvartálech, a pokud se na tom v tomto čtvrtletí nic nezmění, bude to poprvé od roku 2009, kdy navíc dva kvartály v řadě klesnou jak zisky společností (meziročně), tak hodnota indexu S&P 500 (mezičtvrtletně). Od dubna do června se hodnota S&P 500 snížila o 0,23 % a od července do září nejpoužívanější americký benchmark spadl o 6,94 %.
Fed by tak s ohledem na vývoj korporátních zisků a S&P 500 měl zvážit, zda by místo utahování měnové politiky neměl přijít s jejím dalším uvolněním.
Pokud vezmeme v potaz sílu amerického dolaru, jsou sazby v USA stále poměrně vysoké, byť v nominálním vyjádření de facto nulové. Rozdíl je patrný zejména při pohledu na výnosy vládních dluhopisů – zatímco výnos 10letých amerických vládních bondů se pohybuje kolem 2 %, německé 10leté dluhopisy investorům nesou jen asi 0,5 %, a švýcarské dokonce zhruba -0,3 %.
Zdroj: Economyandmarkets.com
