Válka o hotovost aneb Ustojí Švédové experiment centrální banky?
Centrální banky Švýcarska a Švédska ve snaze odradit komerční finanční ústavy od zadržování hotovosti a přimět je k poskytování více úvěrů již před nějakou dobou srazily úrokové sazby pod nulu. To má ovšem vliv nejen na samotné banky, ale i jejich klienty.
Záporné sazby centrálních bank se promítají mimo jiné i do úroků nabízených komerčními finančními ústavy. Alternative Bank Schweiz (ABS) již dokonce záporné sazby švýcarské centrální banky (SNB) začala přímo "přeúčtovávat". Běžný účet je v ABS zatížen sazbou -0,125 % a nad vklady nad 100 tisíc franků (zhruba 2,5 milionu Kč) visí sazba -0,75 %. SNB přitom předpokládá, že bude záporné úrokové sazby udržovat až do roku 2017.
Alternative Bank Schweiz tvrdí, že nemá jinou možnost, než sazby SNB klientům přímo účtovat. "Záporné sazby centrální banky nás stojí hodně peněz, loni to byl takřka ekvivalent zisku za celý rok," tvrdí šéf ABS Martin Rohner. Švédské komerční banky záporné sazby ještě nezavedly, to se ale může brzy změnit.
Mezi Švýcarskem a Švédskem je ale jeden zásadní rozdíl. Zatímco Švýcaři milují hotovost a klasickým komerčním bankám obecně moc peněz nesvěřují, ve Švédsku je stále běžnější nesetkat se s papírovými bankovkami. Bezhotovostní transakce jsou ve Švédsku považovány za naprostý standard, a pokud například firmy až příliš mnoho plateb vyřizují v hotovosti, mohou se dočkat pozornosti policie kvůli podezření z financování terorismu či nezákonných aktivit. Pro Švédy je tedy mnohem těžší peníze z bank vybrat, a dopadům záporných úrokových sazeb se tak vyhnout.
Pokud by banky ve Švédsku následovaly švýcarskou ABS, byli by Švédové nuceni začít hledat aktiva, která by dokázala hodnotu peněz ochránit. Problémem je ale to, že již dnes velká část švédské populace tvrdí, že je na trzích investiční bublina.
Východisko ze složité situace ale zřejmě přece jen existuje. Stejně jako prakticky nikdo nepochybuje, že ECB ve čtvrtek přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky, je většina trhu přesvědčena, že v USA dojde již brzy k dalšímu utažení měnové politiky v podobě zvýšení úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby Fedu by přitom podle očekávání měly vést k dalšímu posilování dolaru, což by mělo podpořit evropské exportéry, a tedy celou evropskou ekonomiku. A silnější evropská ekonomika zase implikuje stabilizaci měnové politiky a v delším horizontu i návrat záporných sazeb minimálně na nulu. Do té doby ale budou zejména Švédové muset zatnout zuby a doufat, že banky nezačnou tíhu záporných úrokových sazeb přehazovat na jejich bedra.
Zdroj: Business Insider
