4 důvody pro aktivní správu a proč je (ne)využít: Vybírat jednotlivé akcie je zkrátka těžké

Pasivní přístup vládne investičnímu světu. Přestože se na trzích objevují stále nové módní trendy, pasivní a indexové investování je asi největším fenoménem posledních let. A přestože si aktivní správci vymýšlejí různé způsoby, jak opačný přístup očernit a zkritizovat, musejí si přiznat jednu smutnou pravdu - většina z nich index nikdy nepřekoná.
V poslední době se množí články o tom, jak je pasivní, respektive indexové investování nebezpečné pro ekonomiku, že je horší než marxismus a ničí kapitalismus a že neúměrně zvyšuje riziko na trzích. Ve skutečnosti však nejde o zvýšené riziko pro pasivní investory, ale o samotnou existenci aktivních správců, kterým kvůli vysokým poplatkům a špatné výkonnosti mizí byznys pod rukama.
Barry Ritholtz, šéf společnosti Ritholtz Wealth Management, se pokusil na aktivní správu podívat z pohledu jejích výhod a toho, co může tento přístup nabídnout investorům.
- Alfa: Nadvýkonnost v porovnání s benchmarkem nebo s vybraným trhem, nástrojem a podobně.
- Něco navíc: Investování s určitým cílem, který nemusí mít vysloveně finanční povahu.
- Řízení rizik: Ovlivňování výsledků řízením tržních, sektorových, stylových a jiných rizik.
- Psychologie: Rozhodování na základě preferencí investorů.
Překonávání trhu
Dosažení nadvýkonnosti je základním předpokladem úspěchu aktivní správy, ale zároveň je nejsložitější. Někdo může překonávat trh každý rok, ale určit předem, kdo to bude, je prakticky nemožné. Vybrat si manažera fondu, který bude díky aktivní správě překonávat trhy, je stejně těžké, jako být úspěšný při takzvaném stock-pickingu, tedy výběru konkrétních akcií. Tato strategie v dlouhodobém horizontu vede většinou ke ztrátě.
Ritholtz zmiňuje extrémní případ, kdy si lidé najmou poradce, jenž má vybrat manažera fondu, který vybírá akcie, jež porážejí trh.
Vlastní cíle
Investování za účelem vyjádření určitého nefinančního hlediska je základem přístupu zvaného environmental, social and governance investing (ESG), u nás známého jako sociálně odpovědné investování. Podle Meira Statmana ze Santa Clara University a autory knihy What Investors Really Want, je to přístup mnoha investorů. Ti sice chtějí zajímavé zisky, ale zároveň chtějí využít svůj kapitál jako vyjádření svých hodnot nebo víry. Tento přístup je oblíbený zejména u mladých lidí a podle Ritholtze bude zájem o něj narůstat.
Řízení rizik
Řízení rizik je podle mnoha investorů hlavním důvodem pro aktivní správu. Jde hlavně o to, aby investor nebyl na trhu v dobách výrazných korekcí a medvědích trhů, jako byl například poslední propad mezi roky 2007 a 2009.
Historie ale ukazuje, že časování trhu v drtivé většině případů nevede k lepším výsledkům, spíše naopak. Mnoho lidí se navíc poté, co zažijí ztráty a vidí, co se děje na trzích, bojí opět investovat.
Psychologie
Podle Ritholtze existuje důvod pro to, aby se investoři s částí portfolia chovali aktivně. Jde o to, aby byla dodržována předem určená pravidla, kdy nejde ani tak o překonávání trhu jako o překlenutí výraznějších poklesů hodnoty dlouhodobě nastaveného portfolia.
Ti, kdo nejsou schopni přečkat medvědí trendy bez zásahů do svých investic, mohou využít taktické zásahy do portfolia (ale podle předem striktně daných pravidel), kdy určitou část peněz převedou z akcií a jiných rizikových aktiv do dluhopisů.
Na závěr je ale potřeba dodat, že i bez přihlédnutí k vyšším nákladům mají všechny čtyři uvedené silné stránky aktivního investování jednu velkou nevýhodu - je velice těžké jich dosáhnout, ačkoli si mnozí investoři myslí opak. Sám Ritholtz říká, že není vyloženým odpůrcem aktivního investování a že existují případy a cesty, jak tento přístup může být investorům (ve specifických případech a při specifických cílech) prospěšný. "Bohužel to ale není způsob, jakým většina lidí aktivní přístup využívá," uzavírá Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg
Aktuality
