Drobný investor by si měl vést evidenci všech obchodů – kvůli daním

Zdaleka ne všichni investoři mají detailní přehled o svých obchodech. Podceňují mimo jiné fakt, že by v případě prodeje konkrétního cenného papíru měli zohlednit také případné zdanění takového obchodu.
Je určitě dobré mít veškeré dokumenty z banky nebo například od zprostředkovatele transakce v nějaké detailní složce. Investorům s vyšší frekvencí transakcí však lze doporučit nějakou vlastní formu evidence sdružující všechny uskutečněné obchody (nákupy, prodeje, eventuálně přijaté dividendy atd.) – například v tabulkovém kalkulátoru. Důvod je jednoduchý - taková forma vlastní evidence dokáže rychle napovědět, který prodej cenného papíru se stává daňově osvobozeným, nebo naopak podléhá zdanění.
6 měsíců od nákupu a následného prodeje
Uvažujeme-li o prodeji nějakého cenného papíru a chceme-li zohlednit daňovou zátěž s tím související, je nutné testovat délku držení takového cenného papíru. Jinými slovy, jde o dobu mezi jeho nákupem a následným prodejem. Jestliže taková doba překročí šest měsíců, je takový prodej daňově osvobozen. Pokud ovšem prodáváme z neznalosti či například akutního nedostatku hotovosti dříve, rozdíl mezi hodnotou prodejní a nákupní ceny cenného papíru se zdaňuje v rámci kategorie "Ostatní příjmy dle paragrafu 10, zákona o daních z příjmů".
Vše je tudíž vhodné dosadit do celkového kontextu a dopředu si plánovat očekávané výdaje domácnosti, abychom se vyhnuli neočekávaným prodejům a jejich zdanění. Rozumný investor by měl mít ve svém portfoliu vždy určitý objem pozic, které jsou dle obsahu výše uvedeného odstavce daňově osvobozeny, a tudíž při jejich prodeji nedochází ke zdanění výnosu.
Samotný nákup papíru nemá daňové důsledky
Kde se často chybuje? Investoři se často mylně domnívají, že již při nákupu pozice mají určité daňové povinnosti. To je mylné. Samotný nákup cenného papíru nemá žádné daňové důsledky pro drobného investora. Tím je vždy až prodej. Datum prodeje rozhoduje o tom, kde se případně taková transakce zdaňuje. Pokud se cenný papír nakoupí například koncem roku 2010 a prodá na jaře 2011, tak se taková transakce musí vypořádat v daňovém přiznání za rok 2011. Laická investorská obec má z nějakého důvodu pocit, že transakce musí být vypořádána v roce 2010, což je mylné.
Co se týče investičních instrumentů spadajících do této kategorie, zákon o daních z příjmu v platném znění konkrétní druhy cenných papírů nevyjmenovává. V portfoliích drobných investorů jsou zastoupeny nejčastěji akcie nebo podílové listy. Ano, tyto druhy cenných papírů podléhají šestiměsíčnímu časovému testu a drobný investor by měl u nich tuto hranici vždy před prodejem testovat.
Zdaňuje se pouze rozdíl mezi prodejem a nákupem
Dalším z drobných omylů výkladu zákona v této oblasti je způsob zdanění. Investoři se někdy domnívají, že se zdaňuje veškerý příjem z prodeje nějakého cenného papíru. Určitě ne. To by bylo zdanění příliš vysoké. Zdaňuje se pouze rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Platí tedy logická úměra, že čím vyšší výnos přepočtený do absolutní částky v Kč investor dosáhne, tím více zaplatí státu.
Na rozdíl mezi prodejní a nákupní cenu se posléze aplikuje příslušná sazba daně z příjmů fyzických osob pro konkrétní zdaňovací období. Jen připomínám, že pro rok 2011 činí 15 procent.
Aktuality

