Evoluce může za největší chybu, kterou děláme při finančním plánování
Také patříte mezi ty, kteří stále dokola začínají s hlídáním a omezováním svých výdajů? Mezi ty, kteří jsou stále na začátku s vytvářením finanční rezervy? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vám vlastně nedaří udržet své osobní finance pod kontrolou? Problém je podle psychologů tam, kde byste jej možná hledali až na posledním místě - ve vašem podvědomí. Právě to nás totiž žene vstříc krátkodobému užitku na úkor dlouhodobé perspektivy.
Selháváme neustále
Podle České národní banky činí průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu 14,14 %. Tyto úvěry si často bereme bez jakéhokoli rozmyslu. Na druhou stranu se nám však pořádně rosí čela při pohledu na velmi nízké úrokové sazby hypoték v porovnání s těmi u spotřebitelských úvěrů. Přitom jsou to právě hypotéky, díky nimž získáváme nemovitost coby investici do budoucna, zatímco v případě spotřebitelských úvěrů určených na spotřebu často jen "srandu" na pár dnů či týdnů.
Touha po okamžitém uspokojení je obrovská- Často jí proto snadno podlehneme bez ohledu na to, jaké pro nás může mít toto okamžité uspokojení následky.
Může za to kobylka
Proč je touha po okamžitém uspokojení tak silná? Jednoduše proto, že je naší přirozeností, která nám v minulosti zajišťovala přežití.
I vy na svých ramenou jistě nosíte své dva "kamarády", kteří vám dnes a denně našeptávají do ucha, jak se zachovat v konkrétní situaci. Tito společníci bývají chápáni jako dobro a zlo, ve skutečnosti však oba hrají za tým dobra.
David DeSteno, PhD. dal ve své knize Out of Character: Surprising Truths About Liar, Cheat, Sinner (and Saint) Lurking in All of Us těmto "našeptávačům" podobu kobylky a mravence ze známé Ezopovy bajky. Mravenec je přitom tím, kdo nás vede směrem k rozhodnutím, která jsou pro nás užitečná v dlouhodobém horizontu, kobylka naopak tím, kdo nás směřuje směrem ke krátkodobému užitku, bez ohledu na následky v dlouhodobém časovém horizontu.
Proč selháváme?
Jednoduše proto, že je to právě krátkodobé uspokojení, které je naší přirozeností, a které nám v minulosti zajišťovalo přežití. Pračlověk totiž nemusel řešit to, jaký následek budou mít jeho činy v horizontu několika let. Šlo jednoduše o to, jak co možná nejrychleji naplnit žaludek a najít přístřeší.
Otázky dlouhodobé perspektivy, jako jsou třeba zajištění na penzi, spoření na studia a podobně, jsou v tomto směru tedy opravdu "žhavou novinkou", se kterou se teprve učíme žít.
Co s tím?
Všeobecně lze doporučit systematické plánování v dlouhodobém horizontu. Díky plánování si totiž stanovíte cíl a odbouráte nutkání uspokojení krátkodobého pokušení.
