Nový penzijní systém: Ani třetí pilíř není pro každého

Výnos penzijního připojištění alias doplňkového penzijního spoření bude mít i po reformě samozřejmě dvě složky. Tou první je příspěvek státu, který prošel určitou změnou platnou pro transformované i účastnické fondy, druhou složkou výnosu celého produktu je zhodnocení vybraného fondu. Nové účastnické fondy budou nabízet 4 investiční strategie, od konzervativních až po dynamické. Škála možných zhodnocení se tak ve třetím pilíři značně rozšiřuje.

Státní příspěvky

V celé analýze budeme pracovat s pravidelnou měsíční úložkou 1 000 Kč v předlhůtním spoření, bude tedy ukládána na začátku každého měsíce. V následující tabulce je vypočtena hodnota naspořeného majetku v doplňkovém penzijním spoření pro různá zhodnocení účastnických fondů.

U transformovaného fondu očekáváme roční zhodnocení kolem 2 % p.a., stejně tak u konzervativního fondu a fondu státních dluhopisů. V případě vyváženého fondu by se zhodnocení mohlo dlouhodobě pohybovat mezi 3 až 5 % ročně. Dynamický účastnický fond by měl investovat zejména do akcií a jeho zhodnocení by se dlouhodobě mohlo blížit 5 až 7 % p.a.

Lze konstatovat, že při vkladu 1 000 Kč a čerpání státního příspěvku 230 Kč jsme dosáhli bezrizikového zhodnocení vkladů ve výši 23 %. Ještě jsme nepřipsali druhou složku výnosu, kterou je zhodnocení fondu, a již se dostáváme do téměř vysněné situace každého investora. Problémem ovšem je, že těmito 23 % se zhodnocují pouze nově příchozí prostředky. Celková dosavadně naspořená suma se "úročí" pouze dosaženým výnosem fondu. S rostoucí sumou naspořených prostředků a prodlužující se dobou spoření tak klesá celková míra zhodnocení, až se nakonec může stát, že výnos ve formě státního příspěvku bude mít zanedbatelný význam.

Efektivní úrok

V tomto případě se velice důležitým ukazatelem stává takzvaný efektivní úrok. Ten říká, jaké je celkové zhodnocení vložených prostředků po započtení obou složek výnosu, tedy státního příspěvku a zhodnocení fondu. Výše zmíněný efektivní úrok bude pro různé úrovně zhodnocení fondu a investiční horizonty vypadat následovně:

Jak tento ukazatel ovšem interpretovat a převést tu spoustu čísel do srozumitelné podoby? Pokud se podíváme hned na první celkové zhodnocení, které na horizontu 5 let činí 9,81 % p.a. při 2% ročním zhodnocení fondu, je jasné, že státní příspěvky nabídly nadvýnos 7,81 procentního bodu ročně. Oproti jiným produktům naprosto bezkonkurenční záležitost. Na desetiletém horizontu se již toto číslo snižuje a s rostoucí dobou spoření se blíží ke zhodnocení fondu samotného. Tento efekt lze přehledně sledovat v následujícím grafu:

Se vznikem nových účastnických fondů, a tedy i novými možnostmi investiční strategie, má na celkovém zhodnocení vkladů nezanedbatelný vliv i zhodnocení samotného fondu. Čím vyšší zhodnocení poskytne fond, tím menší podíl mají na celkovém zhodnocení státní příspěvky. Na následujících grafech lze názorně vidět, jak podíl státních příspěvků na celkovém zhodnocení prostředků s prodlužujícím se horizontem klesá. Zejména v případě, když budeme kalkulovat s vyšším zhodnocením fondu.

Kolize s likviditou

Při pohledu na výše uvedenou tabulku efektivního úroku doplňkového penzijního spoření si ovšem každý může říci, že i když se s rostoucí dobou spoření tento efektivní úrok snižuje, pořád ve většině případů dostanu slušné procento výnosů ve formě státních příspěvků. Tento nadvýnos fondu je ovšem vykoupen velmi omezenou likviditou prostředků. Nechceme-li přijít o státní příspěvky, a ještě k tomu zdaňovat výnosy, musíme si počkat až do důchodového věku.

Kromě toho věřit, spoléhat se a počítat s tím, že příštích 30 let budou podmínky stejné jako dosud, je čiré bláznovství. Tato dotace od státu může být kdykoli pozměněna, čímž může efektivita celého produktu radikálně poklesnout. Stavební spoření je toho jasným důkazem.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Penzijní reforma: Článek pro 5 milionů čtenářů

Zdroj: Investujeme.cz