John Paulson: Hrdina, nebo zločinec?

Jak se mu to podařilo? Snadno – jeho fond nakoupil v době nejvyššího boomu hypotečního trhu CDS na tyto dluhy. Jejich cena letěla nahoru, když nemovitostní trh padal dolů. A sám Paulson si tak přišel na 4 miliardy dolarů.

CDS = credit default swap

Úvěrový derivát, který slouží k přenosu úvěrového rizika mezi dvěma protistranami. Strana, která koupila kontrakt CDS, se chce zajistit proti riziku úvěrového selhání podkladového aktiva. Na druhé straně, prodávající se zavazuje uhradit ztrátu v případě zmíněného selhání. Za tuto ochranu si prodávající strana nechává platit určitou prémii.

CDO = collateralized Debt Obligation

Investiční nástroj derivátového typu. Výnosy jsou závislé na vývoji podkladového aktiva. Těmi jsou úvěrové pohledávky bank (bankou držené dluhopisy, poskytnuté úvěry fyzickým a právnickým osobám včetně úvěrů hypotečních, atd.). Vybraná aktiva s kreditním rizikem tedy banka přetransformuje do "balíčků" v podobě CDO. V jedno mbalíčku mohou být i stovky aktiv.

Podle Zuckermana se tak Paulson zařadil mezi legendární investory Warrena Buffeta, George Sorose a Bernarda Barucha. A stal se také jedním z nejbohatších lidí na světě – přeskočil celebrity typu Stevena Spielberga, Marka Zuckerberga a další.

Zuckerman dělá ve své knize z Paulsona za tuto prozíravost úplného hrdinu. Ale když budete číst knihu pozorně, zjistíte, že si podobné označení tak docela nezaslouží. Považuje ho za morálně lepšího než šéfy investičních bank Bear Stearns a Lehman Brothers nebo poskytovatelů rizikových hypoték Countrywide Financial a New Century. Ty vyloženě hanobí. Ale choval se Paulson opravdu lépe?

Paulson samozřejmě svou opatrností zachránil peníze svých investorů, zatímco celý trh jako stádo býků dobíhal k propasti. Ale nic by nevydělal, kdyby se právě tato většina chovala rozumněji. Podle Zuckermana Paulson přesvědčil Goldman Sachs a Deutsche Bank, aby vytvářely CDO plné rizikových hypoték, které mohl následně shortovat, tedy sázet na jejich pokles.

Těm, kteří tyto výbušné balíčky kupovali, samozřejmě nikdo neřekl, že v případě jejich pádu na tom někdo pěkně vydělá. A Zuckerman ve své knize zřejmě nechce hlavního hrdinu moc trápit, tak tento skandál nechává bez povšimnutí. Naopak vykresluje Paulsona jako skromného muže, který do práce jezdí autobusem a obléká se velice střídmě. Zkrátka takový otloukánek Wall Street.

Zároveň ovšem uznává, že Paulson přišel na Wall Street ze svého rodného Queensu ze stejného důvodu jako zástupy dalších – aby vydělal hromadu peněz. Kolem třicítky žil v SoHo ve stylovém loftu, kde žil hodně společenským životem a poznal řadu modelek, celebrit a bankéřů. Po čtyřicítce se oženil se svojí asistentkou a usadili se v domě za 15 milionů dolarů v Upper East Side.

Naštěstí pro čtenáře není Paulson jedinou postavou knihy. Padesátiletý italský analytik Paolo Pelligrini žil v malém bytě ve Westchesteru poté, co skončil v investiční bance Lazard Frères a rozešel se se svojí druhou manželkou. Právě jemu Paulson v této těžké době nabídl místo. A Pelligrini se pustil do práce a pomohl svému novému šéfovi s jeho úspěšnou strategií.

Objevují se i další Paulsonovi přátelé, například Jeffery Green, investor do realit v Los Angeles, který se s Paulsonem rozhádal kvůli jeho strategii. Jeffery Libert, další Paulsonův starý známý, naopak kopíroval Paulsonovu strategii, ale na rozdíl od něj se cítil velice provinile, když zjistil, že doufá, že obyčejní lidé nebudou schopni splácet své hypotéky, aby na tom on sám mohl vydělat. V The Greatest Trade Ever je to pozoruhodný psychologický moment – většinou jsou všichni euforičtí z toho, že se nemovitostní trh potápí do hlubin.

Na konci knihy má John Paulson více peněz, než kdy dokáže utratit. Dává 15 milionů dolarů Centru pro zodpovědné půjčky (Center for Responsible Lending), neziskové organizaci, která pomáhá rodinám, kterým hrozí zabavení domu. Nic moc od člověka, který na tom samém vydělal 4 miliardy dolarů za jediný rok. Pokud se bude chtít Paulson zařadit po bok velkým investorům typu Buffeta a Sorose, bude muset udělat daleko víc pro ty, kteří byli poraženi během jeho vítězného tažení.

Zdroj: New York Times