Panické prodeje? Někdy stačí upravit investiční portfolio
Christine Benz, redaktorky investičního portálu Morningstar, se už před dvěma týdny příbuzní ptali, zda není dobré prodat akcie. Jako všichni moudří investoři, i oni vědí, že jakmile nějaká třída aktiv prudce posílí, jako tomu bylo za poslední rok v případě akcií, není od věci uvažovat o omezení pozic. Podívejme se na základní strategie rozdělení akcií, dluhopisů a hotovosti v portfoliu.
V případě investičního portfolia není dobré vycházet jen z pocitů. A už vůbec by prozíravý investor neměl dát na palcové titulky v novinách o hrozícím řeckém bankrotu, vysoké nezaměstnanosti nebo jiných nepříznivých událostech. Klíčová je dobrá investiční disciplína – kdy nakupovat, kdy prodávat a kdy držet hotovost.
Samozřejmě je někdy nutné přehodnotit svůj přístup. S příchodem krize ani ti nejotrlejší někdy neodolají panickým výprodejům. Dobrá investiční disciplína by měla být pojistkou, která jim zabrání, nebo je alespoň velmi omezí. Jak tuto disciplínu udržet?
1. Dodržet požadovaný poměr
- vhodné pro méně aktivní investory
Stačí si stanovit určitý poměr mezi akciemi, dluhopisy a hotovostí a po určitém období peníze přerozdělit, aby se jednotlivá aktiva dostala zpět do požadované struktury. Kromě přesného rozložení aktiv je dobré také určit přesnou míru toho, jak se může poměr aktiv změnit a jak častá bude kontrola skladby portfolia.
Toto přerozdělení, tzv. rebalancování portfolia, může přinášet dodatečné daňové zatížení a poplatky za obchodování. Při investování do aktivně spravovaných podílových fondů je také těžké přesněji určit jejich aktuální podíl.
Proto Christine Benz doporučuje poněkud "ležérní" přístup, který dovoluje změnu hodnoty jednotlivé skupiny aktiv až do 10 % oproti požadované struktuře. Aktivnější investoři možná raději zvolí hranici 5 %.
2. Rebalancovat pravidelně
- vhodné pro méně aktivní investory
Předchozí přístup se může jevit jako snadný, protože nemusíte dělat změny, pokud to není vyloženě nutné. Pravidelné provádění změn je však dobré pro "udržování portfolia v kondici". Je dobré si vyhradit určitý den v roce na pravidelné rebalancování portfolia. Někteří institucionální investoři, jako například David Swensen z Yale, rebalancují portfolio pravidelně. Mohou si to dovolit, protože při svém objemu obchodů platí podstatně menší poplatky za obchody a neplatí některé daně. Pro drobné investory, kteří neobchodují tolik, stačí portfolio aktivně upravovat jednou ročně.
3. Rozhodnutí na základě úvah
- vhodné pro aktivní investory
Investoři, kteří rádi řeší věci do hloubky, si mohou průběžně stanovovat vlastní kritéria pro poměr akcií, dluhopisů a hotovosti. Pokud se konkrétní společnost nejeví atraktivně, mohou se rozhodnout držet větší podíl v hotovosti a čekat na případné investiční příležitosti.
Na druhou stranu tak investoři mohou promeškat rally, to už však závisí na detailnějších úvahách, které jsou v tomto aktivním přístupu klíčové.
Koho takový přístup láká, ale nechce držet jednotlivé akcie, může se rozhodnout pro aktivně spravovaný podílový fond. Vhodný je takový, jehož manažer se nebojí držet hotovost, když nevidí na obzoru žádné vhodné příležitosti.
Zdroj: Yahoo!
