Strukturované investice: Výbušný koktejl na míru
Kdo považuje banky a pojišťovny za veskrze nudné instituce, hluboce se mýlí. Ve skutečnosti jsou mimořádně kreativní. V čem? Například ve vymýšlení exotických strukturovaných produktů běžných v zahraničí a stále populárnějších i v ČR.
I mně v e-mailové schránce přistála nabídka "20% emerging markets autocallable note", tedy dluhopisu s výnosem až 20 % za rok odvozeného od akcií rozvíjejících se trhů. Kdo by nebyl nadšen, bezpečný dluhopis s tak vysokým výnosem, to je přece skvělé!
Výnosy s airbagem
Ponechme stranou, že emitentem byla banka, kterou její vláda musela během finanční krize zachránit. Po záchranné injekci by měla být solventní, dejme tomu, že úvěrové riziko je tedy nulové.
Jak je to s výnosem? Ten je navázán na akciový index. Pokud je k výročnímu datu index nad stanovenou úrovní, investor dostane výnos a dluhopis je předčasně splacen (odtud slovíčko "autocallable"). V opačném případě nedostává nic a za čas se rozhodování opakuje.
Typicky klient má šanci na výnos rovnající se počtu let krát kuponová sazba, tj. např. velmi sympatických 5x 20 %, ale možných kombinací a způsobů výpočtu výnosu je prakticky nekonečné množství. Takže pokud je předčasná splatnost ve 3. roce, investor dostává 3x těch 20 %.
Není-li dluhopis splacen předčasně, dojde až do své oficiální splatnosti, kde se přidává další podmínka: pokud index klesl o méně než o X procent (typicky 40 či 50 %), klient dostane zpět jistinu, ale bez výnosu. Pokud je pokles hlubší, nese klient ztrátu v plné výši. Pro podobné konstrukce se používá označení "airbag" - při poměrně pravděpodobné malé nehodě vás spolehlivě ochrání. Když ovšem najedete v plné rychlosti do zdi, což sice pravděpodobné není, ale stát se to může, máte smůlu.
Kdo s koho
Co z toho má banka? Co když bude muset klientovi vyplatit výnos ve výši mnoha desítek procent? Inu, není nic jednoduššího než zajistit si pozici sjednáním jiného kontraktu s opačnými podmínkami. Riziko je potom téměř nulové a výnos z poplatků jistý.
Potom stačí produkt dostatečně lákavě marketingově zabalit, případně jej prodávat jako "ví-aj-pí" nabídku speciálně pro klienty privátního bankovnictví, což v nich vzbudí falešný pocit výjimečnosti, a odbyt je zajištěn.
Aby nevznikla mýlka, toto není žádný výkřik proti finančním derivátům. Warren Buffett je sice označuje za "zbraně hromadného ničení" a pro správného levicového intelektuála je slovo derivát skoro stejně sprosté jako deregulace, ale faktem je, že deriváty jsou v mnoha případech velmi užitečné. Jenom by každý investor měl chápat, co přesně kupuje, na jaký vývoj trhu spekuluje a jak se produkt bude chovat v jiné situaci.
Pokud je na jedné straně německá penzistka nebo český živnostník a na druhé straně tým specialistů na oceňování opcí s doktoráty z kvantové fyziky, na koho si vsadíte, že v průměru vydělá více?
