Dow: Stařík, který stál u zrodu moderní technické analýzy

Když Charles Henry Dow, Edward Davis Jones a Charles Milford Bergstresser zakládali v roce 1882 společnost Dow, Jones & Company, pravděpodobně netušili, že stojí u základů jednoho z nejstarších a nejznámějších akciových indexů v historii finančních trhů. V roce 1883 začali publikovat dvoustránkový ekonomický denní bulletin Customers' Afternoon Letter, v němž se objevovaly mimo jiné informace o cenách vybraných akcií. Získávat tou dobou jakékoli informace o tom, jak se daří jednotlivým společnostem, nebylo jednoduché. Investoři tuto publikaci oceňovali zejména pro její srozumitelnou formu a kvalitu dat.

Dow považoval akciový trh za ideální barometr ekonomiky. Dění v celém hospodářství dle něj mohly věrně sledovat indexy pokrývající dva hlavní segmenty - železnici (dopravu) a průmysl. Vznikly tak dva nejstarší akciové indexy na trhu, dnes nazývané Dow Jones Transportation Average a Dow Jones Industrial Average.

Najdete ho ve Wall Street Journal

3. července 1884 se na stránkách Customers' Afternoon Letter poprvé objevil akciový průměr, který sledoval vývoj cen 11 akciových titulů, z nichž 9 bylo železničních společností. Tento index se stal předchůdcem indexu Dow Jones Railroad Average (v roce 1970 byl přejmenován na Dow Jones Transportation Average). Počet titulů v indexu se v průběhu let měnil, ale většinu z nich stále tvořily železniční společnosti, největší firmy tehdejší ekonomiky s největším významem. 8. července 1889 se index začal objevovat v novém periodiku nazvaném Wall Street Journal (název prý vymyslel Charles Bergstresser), jehož cílem bylo zprostředkování ještě většího a detailnějšího informačního servisu pro investory.

Od roku 1899 ve WSJ začal Charles Dow publikovat pravidelný sloupek. Tyto příspěvky se staly základem takzvané Dowovy teorie. Ta vycházela z pozorování, že trh se pohybuje v určitých opakujících se vzorcích a trendech, které jsou jednoduše čitelné a při predikování vývoje fungují lépe než fundamenty. Tyto trendy sledoval Dow na svých indexech a jeho myšlenky (jako jednotná Dow Theory publikované až několik let po Dowově smrti) se staly základem pro moderní technickou analýzu.

Vedle železnice hrál velkou roli v ekonomice průmysl. 26. května 1896 proto vznikl nový index nazvaný Dow Jones Industrial Average, sestávající z 12 největších společností v průmyslu (z původního indexu se do něj dostala pouze firma The American Sugar Refining Company). Na denní bázi se DJIA začal objevovat ve WSJ 7.října 1896, a to společně s Dow Jones Railroad Average, který obsahoval 20 titulů (zpočátku v něm bylo 18 železničních společností).

První dekády

Mezi 30. červencem a 12. prosincem 1914 bylo obchodování na Newyorské burze pozastaveno a za toto období nejsou k dispozici žádná data pro DJIA (zavírací hodnota zůstávala na 71,42 bodu). Důvodem pozastavení obchodování na několik měsíců byl podle většiny historiků strach z možného propadu na trzích kvůli vypuknutí 1. světové války. Po opětovném zahájení obchodování se ale na trhu žádná panika nekonala (index první den zavřel na 74,56 bodu).

4. října 1916 začal WSJ publikovat aktualizovaný index DJIA, který zahrnoval 20 titulů, z nichž 8 patřilo do původní dvanáctky a 12 bylo nových. Kvůli zachování kontinuity byla data v indexu dopočítána až po zmiňované datum 12. prosince 1914. Je nutné zmínit, že v období mezi 12. prosincem 1914 a 4. říjnem 1916 díky tomu existují dvě sady dat pro DJIA, přičemž hodnota původního indexu s 12 tituly byla asi o 36 % vyšší. V mnoha databázích tak byla původní data zpětně upravena kvůli zajištění kontinuity.

Po dalším rozšíření na 30 titulů (tento počet platí dodnes), k němuž došlo 1. října 1928, sice k úpravě historických dat nemuselo dojít, ale index přestal být klasickým průměrem. Dow si s konstrukcí svých prvních indexů nijak nelámal hlavu a sestrojil je jako klasické průměry, kdy sečetl ceny akcií jednotlivých titulů a vydělil je počtem titulů v indexu. Při posledním rozšíření však byl zaveden dělitel (součet cen akcií se nedělí jejich počtem, ale právě dělitelem), který omezuje vliv dělení, výměny akcií, nových emisí, případně změny báze indexu.

Z dělitele je násobitel

Počáteční hodnota dělitele byla stanovena na 16,67 a naposledy se měnila v březnu 2016 (současná hodnota je 0,14602128057775), ale rozdíl mezi předposlední a novou hodnotou byl, pro zajímavost, pouze 0,00000000042225. Tak malý rozdíl není běžný, stejně jako změna neprobíhá pravidelně (například v letech 2014  nebo 2011 ke změně nedošlo vůbec, zatímco v roce 2015 třikrát). Skutečnost, že dělitel je menší než jedna, vede k tomu, že součet cen akcií je menší než hodnota indexu. Pohyb ceny jedné akcie o jeden dolar pak znamená pohyb indexu o 6,85 bodu a v době, kdy byla oficiální hodnota indexu 20 000 bodů, reálná hodnota bez dělitele by byla 2920,43 bodu.

O složení indexu od jeho založení rozhodovali lidé z Wall Street Journal, který patřil pod Dow Jones & Company. Od roku 2012 však správa indexu spadá pod společnost  S&P Dow Jones Indices, která patří S&P Global Inc. (dříve McGraw Hill Financial Inc.) a Dow Jones již v něm nemá vlastnický podíl. Editoři Wall Street Journal se však na výběru akcií do indexu stále podílejí.

Ke změnám v indexu nedochází kvůli zachování kontinuity často a většinou se tak děje při významnějších akizicích a podobně. Nezřídka se stává, že investoři očekávají začlenění nějaké akcie do indexu mnohem dříve, než se tak stane. V případě firmy Apple to byl dokonce sám Steve Jobs, který volal do WSJ a ptal se, proč firma s nakousnutým jablkem ve znaku ještě není zařazena do indexu. Akcie Applu ale letěly vzhůru příliš rychle a jejich cena by index deformovala, a proto byly zařazeny do indexu až po smrti Jobse, když došlo k rozdělení akcií.

Kritické hlasy

Právě konstrukce indexu je jedním z trnů v oku kritiků indexu DJIA, běžně označovaného prostě Dow. Kromě vlivu subjektivního hodnocení při výběru titulů do indexu jde hlavně o skutečnost, že jde o cenově vážený index. Hodnotu benchmarku tak nejvíce ovlivňuje cena akcie, ne velikost firmy, případně její vliv na celou ekonomiku. Problém je také v tom, že jde o poměrně koncentrovaný index, takže nemůže jít o reprezentativní vzorek americké ekonomiky (na druhou stranu jde o akcie, které tvoří velkou část amerického trhu).

Zajímavosti a milníky

- Počáteční hodnota indexu DJIA 26. 5. 1896 byla 40,94 bodu. V prvních dvou měsících se však index propadl na své historické minimum 28,48 bodu, které zaznamenal 8. srpna 1896.

- Hodnoty 100 bodů dosáhl index poprvé 12. ledna 1906, kdy uzavíral na 100,25 bodu.

- Nejvyšší roční procentuální přírůstek index zaznamenal v roce 1915, kdy posílil o 81,66 %.

- V roce 1931 index zaznamenal největší roční procentuální ztrátu (52,67 %).

- 15. března 1933 index zaznamenal nejvyšší denní procentuální přírůstek (15,34 %)

- Nejdelší období mezi maximální zavírací cenou před krizí a následnou novou hodnotou rekordu trvalo více než 25 let. Maximální zavírací cena ze 3. září 1929 (381,17 bodu) byla překonána až 23. listopadu 1954 (382,74 bodu).

- Za dalších 11 let pak index posílil o více než 600 bodů (6. února 1966 index uzavřel na 995,17 bodu).

- Hodnoty 1 000 bodů index poprvé dosáhl již 18. ledna 1966, ale poprvé nad 1 000 body uzavřel až o téměř 7 let později (14. listopadu 1972 index uzavřel na 1 003,16 bodu).

- Největší jednodenní procentuální ztrátu zaznamenal index 19. října 1987. Tomuto dnu se říká černé pondělí a index ztratil 22,61 %.

- Na hodnotě 5 000 bodů uzavíral index poprvé 21. listopadu 1995.

- Index DJIA potřeboval 95 let k tomu, aby dosáhl 3 000 bodů, ale jen 5,5 roku, aby dosáhl dalších 3 000 bodů a pouze 1,5 roku na další 3 000 bodů.

- Na hodnotě 10 000 bodů uzavřel index poprvé 29. března 1999 (10 006,78 bodu).

- 29. září 2008 zaznamenal index největší denní ztrátu v bodech (777,68 bodu).

- O pár dnů později, 13. října 2008, zaznamenal index největší jednodenní bodový přírůstek (936,42 bodu).

- Největší denní výkyv zaznamenal index 24. srpna 2015. Rozdíl mezi maximální a minimální cenou toho dne byl 1 089,42 bodu.

- Na hodnotě 20 000 bodů uzavřel index poprvé 25. ledna 2017 (20 068,51 bodu).

- I když má index v názvu průmysl, společnosti z tohoto sektoru dnes představují méně než pětinu v sektorové alokaci indexu. V DJIA jsou zastoupeny všechny sektory kromě dopravy a veřejných služeb. Největší podíl má finanční sektor (asi pětinu).

- Z jednotlivých firem má největší podíl Goldman Sachs (přes 8 %).

- Jedinou společností z původního složení indexu je v současnosti General Electric (i ta ale z indexu dvakrát vypadla). Její podíl je dnes nejnižší ze všech společností (necelé procento).

- Firma Apple je zatím posledním přírůstkem v bázi indexu. 19. března 2015 nahradila firmu AT&T, která byla v indexu od listopadu 1915 (byla druhou nejdéle zahrnutou firmou v indexu).

- Největšího počtu změn se index dočkal hned v prvním roce své existence, kdy se za sedm měsíců změnila báze indexu čtyřikrát.

- Jiným extrémem je období mezi lety 1939 a 1976, kdy došlo ke změně indexu také čtyřikrát. Nejdelším obdobím beze změny složení indexu byl interval mezi 14. březnem 1939 a 3. červencem 1956.