Akcie: Proč je dobré (ne)být v indexu?
Jedním z největších miláčků správců akciových benchmarků je společnost Apple. Její cenné papíry jsou podle agentury Bloomberg zastoupeny ve více než 200 indexech. Jak jsou na tom akcie dalších firem a co také (ne)zájem správců indexů o cenné papíry ovlivňuje?
Stratég Vincent Deluard ze společnosti INTL FCStone na Twitteru před nedávnem upozornil na následující graf. Ten ukazuje, že existuje silný lineární vztah mezi tržní kapitalizací firem a počtem akciových indexů, v nichž jsou jejich cenné papíry zastoupeny.
"Je to poměrně logické. Správci indexů chtějí co nejpřesněji informovat o tom, jak se trh nebo jeho určitý segment vyvíjí, takže si všímají cenných papírů velkých společností, které přitahují velké množství investorů a jejich kapitálu," říká Deluard.
Zajímavé je ale hlavně to, že v čím více indexech jsou akcie společnosti zastoupené, tím dražší jsou. Z následujícího grafu lze vyčíst, že cenné papíry firem zastoupené ve více než 200 indexech jsou podle některých metrik i 2,5krát dražší než akcie společností zastoupené v méně než 75 indexech.
"Existuje silný vztah mezi počtem indexů, v nichž jsou akcie firmy zastoupené, a oceněním akcií vyjádřeným poměrem jejich tržní ceny k účetní hodnotě podniku. Určitý vztah, i když ne tak silný, lze pozorovat také u poměru ceny akcií a zisku či tržeb firmy nebo u dividendového výnosu titulu," dodává stratég s tím, že i toto je dáno zvýšeným zájmem investorů o cenné papíry známých firem.
Zdroj: INTL FCStone
