5 velkých chyb: Více informací z nás nedělá lepší investory

Zdá se, že žijeme v době zdánlivě nekonečného množství informací, což může být v mnoha ohledech velice výhodné. To ale neznamená, že to z nás dělá lepší investory, spíše naopak.
V minulosti bylo získávání informací o jednotlivých akciových titulech mnohem složitější a vyžadovalo hodně času. Dnes jsou například hospodářské výsledky zveřejněny v daný čas na internetu a pomocí dobrého softwaru může investor získat potřebné informace o podniku nebo o celém sektoru v průběhu několika hodin.
Množství informací se ale stává samostatným problémem, protože internet je zahlcen novinkami a analýzami. Některé jsou kvalitní a pro investory relevantní, mnohé jsou ale pouhým tržním balastem. Pro investory je i proto stále obtížnější hledat důležité informace.
Jakých omylů se investoři dopouštějí při honbě za co největším objemem (často zbytečných) dat?
1. Honba za tržní kapitalizací
Ano, titulky typu "Tržní kapitalizace Applu po neuspokojivých prodejích iPhonů klesla o 60 miliard dolarů" vypadají zajímavě. Když ale vezmeme v úvahu skutečnost, že akcie za poslední rok přidaly téměř 20 %, 60 miliard nás nemusí tolik zajímat. Ještě hůře vypadá "Google za jeden den přidal tržní kapitalizaci Uberu". Takový titulek u někoho může vyvolat dojem, že Google koupí Uber, přičemž jde pouze o zprávu, že akcie Googlu posílily po dobrých zprávách o 13 %, čímž se tržní kapitalizace firmy zvýšila o 43 miliard dolarů. Nesmyslný titulek vyvolává v méně pozorných čtenářích nesmyslná očekávání.
2. Posedlost levnými akciemi
Obchodování s takzvanými penny stocks nelze považovat za skutečné investování. I když se mezi nimi najdou tituly, které mají určitý potenciál, většina z nich nestojí za nic a ne nadarmo se obchodují na trhu, který prakticky nikoho nezajímá. Nedostatečná likvidita a nízká transparentnost na OTC trzích také nahrává podvodníkům.
Některé tituly se naopak mohou zdát drahé z hlediska ceny za akcii, mají ale zajímavý růstový potenciál. Příkladem můře být Priceline Group, jejíž akcie se obchodují kolem 1 300 dolarů za kus, ale za posledních pět let přidaly více než 400 %. Výsledky společnosti jsou mnohem důležitější než cena akcií.
3. Štěpení akcií
je to podobné jako se samotnou cenou akcií. Když došlo k rozdělení akcie společnosti Netflix v poměru 7 ku 1, mnoho lidí si ani nevšimlo, že to jejich investici prakticky neovlivnilo. Až když došlo k výraznému růstu výdělků společnosti, začaly spekulace o tom, že to mohlo být ovlivněno hlavně rozdělením akcií, i když ve skutečnosti výrazné pohyby ceny nejsou ničím novým, o rekordním nárůstu počtu zákazníků firmy nemluvě. Štěpení akcie je zkrátka pouze kosmetická úprava, nic víc.
4. Hysterie kolem P/E
U některých společností nemusí vysoké P/E znamenat problém. Když firma dokáže dlouhodobě generovat zisky a má dobře nastavený obchodní model, může se její P/E pohybovat i v řádu desítek. Veřejně obchodované společnosti mohou růst velice dlouho a od těch, které nevyplácejí dividendu, se dokonce očekává velice rychlá expanze. V mnoha případech je pro investora lepší ta společnost, která má téměř nulovou marži, ale dosahuje dvouciferného procentuálního růstu tržeb, než ta, která má dvoucifernou marži, ale prakticky neroste. Tak to zkrátka na trzích chodí.
5. Stoleté statistiky
Schopnost odfiltrovat to, co je důležité, od toho, co není, je zásadní. Investoři však sami sobě dělají medvědí službu tím, že se spoléhají na statistiky ze začátku 20. století. Jde o to, že například na technologické společnosti je potřeba nahlížet jinak než na tradiční velké firmy, protože nejsou tak kapitálově silné, ale jsou zato mnohem agilnější.
Vzestup firem ze sektoru zdravotnictví, který nyní představuje asi 15 % indexu S&P 500, určitě zvýšil tržní dynamiku. Do indexu Dow přibyla první firma čistě ze sektoru zdravotnictví (Merck) až v roce 1979.
Je také nutné zvážit dopad globalizace na nadnárodní společnosti i na fungování kapitálových trhů. Důležité je také zjednodušení přístupu na trhy, vliv vysokofrekvenčního obchodování na likviditu, změny v regulaci a další faktory. Z historie je možné se poučit, ale je potřeba zvážit rozdíly v P/E u komoditních akcií v 60. letech, kdy byla inflace na 5 %, a u internetových akcií dnes, kdy je inflace na nule.
Zdroj: MarketWatch
Aktuality
