22. 3. 2023 16:26
Dodavatelské řetězce SHORT aneb Jak a proč sázet na nearshoring?
Americký prezident Donald Trump je svým zájmem o akciové trhy proslulý. Pouhý jeho zájem by nebyl takový problém, zejména když je jasné, že jejich fungování až tolik nerozumí. Problém je, že by ze své pozice chtěl dění na trzích přímo ovlivňovat.
Posedlost akciovými trhy a časté tweetování o jejich růstu, který měl dokazovat, že Trump udělal Ameriku opět skvělou, byly ze začátku překvapivé, později otravné a nakonec snad k smíchu. Ovšem loni v říjnu to začalo být vážné, protože investoři zjistili, že je prezident schopen pro opětovný růst cen akcií udělat více, než je zdrávo. Zmírnění tlaku na Čínu ohledně cel, útoky na centrální banku a jejího šéfa nebo ústup od hrozby uzavření hranice s Mexikem - to vše jsou politické kroky, v jejichž pozadí byla nebo mohla být snaha nerozházet si to s finančními trhy.
"To, že prezident Trump vychází při rozhodnutích o obchodu, měnové politice nebo přistěhovalectví z výkyvů a nálad na trzích, je příslibem toho, že mnohdy až komická nejistota bude během jeho funkčního období dosahovat nových extrémů," píše Ruchir Sharma v New York Times.
Náhlá změna v názorech na Čínu byla poměrně překvapivá, protože Trumpův negativní pohled na asijské země (jež obviňoval z nekalých obchodních praktik) trvá prakticky od 80. let. V tomto měl podporu i u svých kritiků v Kongresu a v Evropě. Ti souhlasili, že Čína využívá státní moc k dosažení dominance v technologickém sektoru, omezuje působení amerických firem na svém trhu a nectí právo duševního vlastnictví. Od nástupu do úřadu Trump nešetřil tweety útočícími na Čínu a její obchodní praktiky, manipulaci s měnou nebo vojenské ambice.
Když ale došlo k poklesu na trhu kvůli obavám z vývoje ohledně obchodních válek, Trump změnil rétoriku a začal mluvit o skvělých vztazích s čínským prezidentem a o tom, jak si hezky popovídali o obchodních vztazích a jejich řešeních. Když jeho poradci v únoru řešili, jaký vliv bude mít obchodní dohoda na trh, lidé v Bílém domě začali mít obavy, že Trump nakonec přistoupí na leccos, jen aby to neuškodilo akciím.
Dalším velkým Trumpovým tématem je americká centrální banka. Ještě jako kandidát na prezidenta kritizoval Fed za to, že příliš dlouho drží nízké sazby a že pomáhá nafukování bubliny na trzích. Po nástupu do úřadu dal Fedu pokoj až podzimu 2018, kdy jej začal kritizovat za dušení ekonomiky a trhu vysokými sazbami. V poslední době začal spekulovat o výměně šéfa Fedu a dosazení loajálních lidí orientovaných na trh do Rady guvernérů.
Zatím poslední otočka v názorech se udála v tématu imigrace. Trhy sice na jeho agresivní prosazování zdi na hranici s Mexikem nereagovaly nijak negativně, zdroje blízké prezidentovi ale tvrdí, že změna v jeho postojích přímo souvisí s hrozbou, že by uzavření hranice vedlo k propadu trhu.
"Trump sleduje trhy na denní bázi jako měřítko svých úspěchů, a má navíc snahu ovlivňovat dění tak, aby držel ceny akcií na vrcholu," píše Sharma. Investoři jej za to mají rádi, protože po zmírnění jeho postoje vůči Číně a pozastavení zvyšování sazeb ze strany Fedu akcie opět atakují historická maxima.
Je tedy otázka, kdo vládne USA. Prezident, nebo trh? Nejbližší (tý)dny v rozhovorech s Čínou ukáží, jak na tom Trump se svou zálibou v dění na trzích skutečně je. "V posledních letech akciové trhy rostly rychleji než ekonomika a jsou nyní tak nabobtnalé, že by v případě propadu měly sílu stáhnout s sebou i ekonomiku. Centrální bankéři jsou opatrní, aby nezpůsobili problémy, příliš defenzivní přístup se jim ale nakonec může vymstít," uzavírá Sharma.