Goldman Sachs: Rozdílná měnová politika centrálních bank by neměla být problém

V hodnocení přístupu centrálních bank rozvinutých zemí k monetární politice vychází Goldman Sachs z toho, že podmínky v ekonomikách G10 jsou stále velice rozdílné. V grafu níže jsou zachyceny rozdíly v tom, jak jsou centrální banky vzdálené od svých inflačních cílů (vertikální osa) a od cílené plné zaměstnanosti (horizontální osa). Je zajímavé, že zatímco na trhu práce se velká část centrálních bank musí vyrovnávat s přehřátím, v inflačních očekáváních je "za vodou" zatím pouze Bank of England.

Další graf shrnuje další očekávané směřování monetární politiky vybraných centrálních bank podle samotné Goldman Sachs a podle trhu jako celku (na základě výnosové křivky jednodenních indexových swapů, OIS).

Názor Goldman Sachs na vývoj v USA je trochu více jestřábí než názor trhu. K nejbližšímu zvýšení sazeb dojde podle banky již na prosincovém zasedání a do konce roku 2019 budou sazby na úrovni 3,25-3,5 %. Trh na základě krátkodobých sazeb očekává úroky Fedu na konci roku 2019 okolo 2 %. To je dokonce pod úrovní z doby, kdy Fed poprvé v roce 2015 zvedl základní sazbu, i když podmínky na trhu jsou nyní mnohem lepší - míra nezaměstnanosti v USA klesla téměř o procentní bod a globální ekonomika roste rychleji.

V případě menších ekonomik, jako jsou Švédsko a Austrálie, je výhled Goldman Sachs také optimističtější než konsenzus trhu. Tyto ekonomiky podle banky mohou těžit ze sílícího růstu světové ekonomiky.

V případě Spojeného království situaci komplikuje rozhodnutí o brexitu z loňského roku. Goldman Sachs očekává jedno zvýšení sazeb v listopadu příštího roku, ale nejistota ohledně dalšího vývoje vzhledem k dalším vyjednáváním ohledně odchodu země z EU je stále poměrně velká.

V případě Bank of Japan a ECB je výhled americké banky oproti trhu spíše holubičí, zejména kvůli pokračujícímu nedosahování inflačních cílů. ECB by měla pokračovat v nákupech aktiv do konce roku 2018 ( podle očekávání Goldman Sachs s určitou možností pokračovat i v roce 2019), do konce roku se tak zvyšování sazeb v eurozóně čekat nedá.

Makroekonomická situace v Japonsku se sice zlepšuje, ale inflace zůstane stále utlumená.  Bank of Japan bude podle Goldman Sachs pravděpodobně pokračovat v ovlivňování výnosové křivky.

Podobnou divergenci v monetární politice lze podle banky předpokládat také na rozvíjejících se trzích. V Číně se všeobecně čeká stabilní měnová politika, jejíž mírné uvolnění by přišlo na pořad dne, kdyby centrální banka chtěla udržet růst ekonomiky na úrovni kolem 6,5 %. U čínské měny může dojít k mírnému oslabení, ale na kapitálové toky by to nemělo mít výraznější vliv.

Pokles inflace bude mít na svědomí snížení sazeb také v Rusku, naopak v Indii a Brazílii díky obnovenému a sílícímu růstu ekonomik banka očekává růst sazeb ve druhé polovině roku 2018.

Rozdílný přístup jednotlivých zemí, zejména růst sazeb v USA, by na rozvinuté trhy neměl mít výraznější vliv. Horší to může být v případě rozvíjejících se trhů, protože mnohé z nich mají, i když jen částečně, své měny navázané na dolar. To se může negativně projevit na jejich exportech a obchodní bilanci.