Ohlédnutí za prvním kvartálem: Jak začalo brzdit zdražování bytů

Podle analýzy společností Central Group, Skanska Reality a Trigema bylo během prvních tří měsíců roku v katalozích developerů jen kolem tří tisíc jednotek. Na konci prvního čtvrtletí si zájemci o nové bydlení mohli vybírat z 3 200 nových bytů. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o tisíc bytů (24 %) méně.

Nedostatečná nabídka podporuje růst cen

Omezená nabídka vedla k dalšímu růstu cen. Opět ale hrály velkou roli také zdražující materiály a stavební práce. Prodejní cena v prvním kvartálu tak vzrostla na průměrných 145 700 Kč za metr čtvereční, což bylo téměř o 30 % více než ve stejném období roku 2021. Nabídkové ceny byly jen nepatrně vyšší, těsně pod úrovní 150 tisíc korun za metr čtvereční.

Celkové zdražování bytů v Praze brzdil pomalejší růst cen secondhandových nemovitostí. Nejvyšší meziroční růst cen zaznamenala v rámci Prahy sedmá městská část, a to o více než 36 %. Ve většině městských částí se ovšem zdražování drželo pod 20% hranicí. V Praze 1 dokonce bylo o něco levněji než v prvním čtvrtletí 2021.

Velké rozdíly v dynamice cen panovaly v prvním kvartálu v krajských městech. Zatímco Zlín, Liberec nebo Olomouc hlásily meziroční růst nabídkových cen nových i starších bytů okolo 10 %, v Ústí nad Labem, Pardubicích a Hradci Králové dosáhl růst více než 50 %.

Kvůli nedostupnosti vlastního bydlení pro stále širší vrstvy obyvatel, kterou způsobil kromě zdražování nemovitostí také růst hypotéčních úrokových sazeb, se zdražování přesouvá také do oblasti nájmů. Díky vysoké poptávce po nájemním bydlení v hlavním městě účtovali majitelé bytů v prvním kvartálu nájemníkům hned ve třech městských částech - Praze 2, 5 a 7 - o pětinu až čtvrtinu vyšší nájemné než o rok dříve. Pod 10% hranicí se zdražení nájmů drželo v Praze 4, 6, 9 a 10.

(Ne)zájem o nové kanceláře

Za celé první čtvrtletí developeři v Praze dokončili jedinou novou kancelářskou budovu. Jednalo se o Harfa Business Center B od společnosti Kaprain, které disponuje 25 200 metry čtverečními administrativních ploch. Celková rozloha moderních kanceláří v Praze dosáhla na konci kvartálu 3,75 milionu metrů čtverečních.

Přestože výsledek prvního čtvrtletí nebyl nijak ohromující, dokončila se téměř třetina nových projektů, jejichž finiš developeři plánují na letošní rok. Do konce prosince je v plánu otevřít pouze 53 400 metrů čtverečních nových kanceláří v devíti projektech. Celkem bylo na konci prvního čtvrtletí rozestavěno 182 600 metrů čtverečních ploch.

V prvních třech měsících roku zahájili developeři rekonstrukci u tří kancelářských projektů v Praze 1. Ve všech případech se jedná o kompletní předělání historicky cenných budov. Společnost Mint Investment se pustila do rekonstrukce Paláce Schiller (1 800 metrů čtverečních), společnost Crestyl zahájila rekonstrukci budovy na náměstí Republiky 7 neboli NR7 (3 400 metrů čtverečních) a společnost Lasalle IM spustila opravu komplexu tří budov v ulici Na Příkopě označovaného jako 100Yards (3 400 metrů čtverečních).

Celková hrubá realizovaná poptávka (včetně obnovených smluv - takzvaných renegociací - a podnájmů) dosáhla v prvním čtvrtletí 135 600 metrů čtverečních, což představovalo mezičtvrtletní nárůst o 28 % a meziroční nárůst o 44 %. Jde také o nejvyšší zaznamenanou hodnotu od čtvrtého čtvrtletí 2019.

Neobsazenost kanceláří vzrostla ze 7,8 % na konci roku 2021 na 8,4 % v prvním čtvrtletí 2022. Celková plocha volných kanceláří na konci čtvrtletí dosáhla 315 300 metrů čtverečních. Nejvíce volných prostor bylo na Praze 4 (76 100 metrů čtverečních) a Praze 5 (46 300 metrů čtverečních). Naopak nejméně neobsazené plochy bylo na Praze 7 (9 500 metrů čtverečních) a Praze 10 (8 900 metrů čtverečních).

Další články nejen o realitním trhu na jdete na Estate.cz.