Doba (po)koronavirová a cesta k inflaci: Příklad z USA, který má smysl znát i v Evropě

V makroekonomické oblasti je inflace v současnosti zásadním tématem. Investoři se jí celkem logicky obávají a hledají strategie, které jim pomohou se proti ní zajistit.

V posledních týdnech jsme byli svědky několika případů překvapivého růstu inflace, které z velké části odrážejí značnou asymetrii ekonomiky po recesi způsobené covidem-19. Nelze však vyloučit, že během zotavení přijde delší období vysoké inflace způsobené náhlou změnou vývoje, rostoucím protekcionismem a stále rozmáchlejší přerozdělovací politikou. "Kdybych směl dát investorům jen jedinou radu, zněla by: Nastudujte si vše o inflaci a hlavně o stagflaci," říká hlavní makroekonomický stratég Saxo Bank Christopher Dembik.

Mnozí ekonomové se shodují, že počáteční šok způsobený covidem-19 znamenal masivní dezinflační impulz. Nedokážou se však shodnout na tom, co může následovat v následujících zhruba dvou až třech letech. Někteří tvrdí, že obrovský nárůst peněžní zásoby bude dále nafukovat bubliny na trhu nemovitostí a akcií. Tak je tomu koneckonců již od doby globální finanční krize, ale kvůli trvalému poklesu peněžního multiplikátoru (objemu peněz, který generují banky s každým dolarem rezerv) i rychlosti oběhu peněz (tempa, jakým jsou peníze v rámci ekonomiky směňovány) nebude mít vážnější dopady na reálnou ekonomiku jako celek.

Jiní se obávají, že v delším časovém horizontu růst nabídky peněz v kombinaci se změnou vývoje charakterizovanou rostoucím protekcionismem a stále rozmáchlejší politikou přerozdělování za účelem boje proti nerovnosti vytvoří trvalé inflační tlaky a vyžene míru inflace dlouhodobě nad 2% hranici. Tento názor vychází z faktu, že inflace byla v minulosti vždy citlivá na náhlé změny vývoje.

"Většina ekonomů považuje za nejvýznamnější ukazatel inflace peněžní zásobu M2. Je potřeba říci, že jsme dosud nikdy nezažili takový růst peněžní zásoby jako v době koronavirové, a to ani během stagflace v 70. letech 20. století. Současný meziroční nárůst dosahuje 20 %," upozorňuje Dembik.

Do cíle daleko

Nedávná inflační překvapení, jako byly červencový růst amerického indexu spotřebitelských cen nebo boom jednotkových mzdových nákladů v USA ve 2. kvartálu, ještě nemají s očekávanou změnou režimu nic společného. Z větší části totiž jen odrážejí datové šumy způsobené přísnými karanténními opatřeními a následnou recesí. Stačí se podívat blíže a zjistíme, že vysoký index spotřebitelských cen je patrně způsoben relativními posuny na konkrétních trzích, nikoli celkovým vzestupem cen.

A pokud jde o 12,2% nárůst jednotkových mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí, v zásadě pouze odráží rozsáhlejší propouštění méně honorovaných zaměstnanců. "Musíme si na nějakou dobu zvyknout na inflační šumy a nevyvozovat z nich unáhlené závěry o bezprostředních změnách vývoje inflace," podotýká stratég ze Saxo Bank.

Vše je relativní

V rozhovoru pro MACRO Voices navrhuje makroekonomický stratég StoneX Group Vincent Deluard jiný způsob, jak přistupovat k problému inflace. Správně tvrdí, že inflace v posledních letech z reálné ekonomiky nezmizela, jen ji již není možné zachytit pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), protože ten měří průměrnou inflaci v ekonomice. A pokud se soustředíme na CPI, ignorujeme problém mezigenerační nerovnosti.

"Značné zmírnění inflace v posledních dvou dekádách je důsledkem dvou vzájemně protichůdných sil. Na jedné straně závratně vzrostly výdaje na zdravotní pojištění, školné na vysokých školách, nájemné ve velkých městech a náklady na péči o děti. Na druhou stranu se prudce propadly ceny většiny věcí, které si můžete koupit v supermarketu, které jsou navíc zpravidla vyráběny v zámoří," říká Deluard.

To vede ke dvěma zásadně odlišným zkušenostem s inflací:

  • Američtí penzisté z generace baby boomers, kteří zpravidla bydlí ve vlastním, žijí na maloměstě nebo na předměstí, nakupují v supermarketech a zdravotní potřeby mají hrazeny z pojištění Medicare, prožívají deflaci.
  • Naopak nová pracovní místa pro mladší generace vznikají téměř výhradně ve velkých městech, kde mezitím náklady prudce stouply.

Deluard z toho vyvozuje dva hlavní závěry – ve společnosti převažuje generační nerovnost a úroveň inflace výrazně závisí na tom, do jaké věkové skupiny patříte. Jinak řečeno, mladší generace (mileniálové a generace Z), které z hlediska produktivity přinášejí společnosti nejvíce, platí více než ostatní, a nezískají tak přístup ke kapitálu, který by jim umožnil koupit si vlastní bydlení a užívat si života.

Během krize spojené s covidem-19 došlo k obětování mladých a chudých pro záchranu starých a bohatých, čímž se výrazně zhoršila mezigenerační nerovnost a dále rozdmýchala zloba mileniálů nasměrovaná vůči baby boomers. Tento problém by se dal vyřešit, kdyby se do věci vložili politici, kteří by zavedli redistribuční opatření a další všeobecné stimulační programy, které mohou mít například formu základního nepodmíněného příjmu či helikoptérových peněz. Vláda a Kongres mají nyní zásadní vliv na růst peněžní zásoby a této své nové pravomoci se nejspíše jen tak nevzdají.

Inflace je vždy a všude politický fenomén

Vývoj inflace závisí hlavně na politických rozhodnutích po skončení současné krize. "Podle nás sehrají redistribuční opatření a další stimulační programy klíčovou roli při vytváření příznivých podmínek pro inflační epizodu, jakmile začne docházet ke skutečnému zotavení, tedy řekněme v časovém horizontu 12-18 měsíců," říká Christopher Dembik ze Saxo Bank.

Pokud se spojí přerozdělovací mechanismy s nastupujícím trendem přesunu dodavatelských řetězců a rostoucího protekcionismu, vznikne takřka ideální inflační podhoubí pro rok 2022 a roky následující, které může (alespoň dočasně) převážit nad deflačními vlivy technologií a demografické struktury obyvatelstva.

Štědré rozpočty jako cesta k vyšší inflaci i sazbám: Riziko na trhu je asymetrické
Expanzivní fiskální politika v mnoha zemích včetně Česka zkrátí deflační impulz vyplývající z recese a může vést k rychlejšímu oživení inflace než po finanční krizi. Rozpočty mohou zůstat ve výrazně stimulačním nastavení ještě dlouho po krizi. Moderní měnová teorie, jejíž obliba roste, totiž nabízí politikům ekonomicko-teoretické zdůvodnění takové politiky. Návrat inflace na vyšší úrovně nejvíce signalizují drahé kovy, nejméně pak úrokové trhy. Právě v rámci ceny financování jsou možné ztráty kvůli inflačnímu prostředí největší. Proti tomu se ovšem lze bránit fixováním budoucích úrokových sazeb.
Zdroj:
Saxo Bank
Inflace
Přestat sledovat
Americká ekonomika
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
28. 1. 2022 6:35
Největší medvědí trend mého života je na spadnutí, říká slavný investor Jim Rogers
Akciový trh
Přestat sledovat
Investiční guru
Přestat sledovat
Jim Rogers
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Medvědí trh
Přestat sledovat
Nejbohatší investoři a byznysmeni
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
Zadlužení
Přestat sledovat
26. 1. 2022 17:02
Herní plán akvizice ze strany PPF: MONETA Money Bank může v dalších týdnech na burze odolávat…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Evropské banky
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
MONETA Money Bank (dříve GE Money Bank)
Přestat sledovat
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
25. 1. 2022 12:27
Jim Chanos: Shortuji tržní bláznovství a dlouhodobě sázím na indexy
Americké akcie
Přestat sledovat
Investiční bubliny
Přestat sledovat
Investiční guru
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Nejbohatší investoři a byznysmeni
Přestat sledovat
Panika na trzích
Přestat sledovat
25. 1. 2022 11:45
ABCD investora: K.O.rekce vs. vaše #ViteznePortfolio
Centrální banky
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Korekce na trzích
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světová ekonomika
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat