Tři úrovně efektu FOMO aneb Co přispívá k současné (podezřelé) náladě na trzích?

Konkrétně ve Spojených státech, kde je investování na finančních trzích velice rozšířené i mezi běžnými lidmi, se vlastně není co divit. Během pandemie vzrostlo bohatství tamních domácností nejvýrazněji od 50. let, kdy se začaly statistiky sledovat. Jmění Američanů je více než šestkrát větší než HDP země.

Ano, drtivá většina tohoto bohatství je v držení deseti procent nejbohatších, na vývoji na finančních trzích to ale nic nemění. Tak velká koncentrace peněz ovšem uvedený efekt FOMO (fear of missing out) podporuje a zvýrazňuje. S vědomím, že "ti bohatí se mají zase o něco lépe", se pocit, že ti ve vašem okolí bohatnou, zatímco vy ne (nebo pomaleji), snáší ještě hůře. Rychlá a takřka neomezená dostupnost informací všeho druhu šíření takového pocitu usnadňuje na úroveň v historii nevídanou.

FOMO (nejen) v tomto prostředí lze cítit minimálně ve třech základních podobách či úrovních.

1. Dlouhodobý FOMO

Akcie tabákové společnosti Altria jsou jedním z nejvýkonnějších titulů všech dob. 10 000 USD investovaných na začátku 70. let by mělo v současnosti hodnotu přes 250 milionů USD. Neuvěřitelné, jakkoli jde o hodnoty bez zahrnutí inflace.

Většinu zhodnocení přitom zajistily dividendy opětovně investované do akcií společnosti. Výplaty podílů ze zisku firmy jsou tedy pro dlouhodobé zhodnocení v případě Altrie zásadní.

V tomto příkladu jde o FOMO efekt, který se spustí vlastně až při pohledu do zpětného zrcátka. Obrovské zhodnocení v horizontu desítek let by bral asi každý, málokdo ale má trpělivost po desítky let neprodávat a držet pozice (natož ve firmě vyrábějící tabákové výrobky).

Tomuto FOMO efektu tedy vlastně není až tak těžké odolat, protože čas nelze vrátit a efekt zhodnocení za desítky let nelze aktuálním nákupem dohnat. Tento vlak tedy již ujel, mohou si v podobných případech s lítostí říci investoři. K nákupům je ale může pohánět snaha o vystižení dalšího takového příběhu v rané fázi.

2. IPO FOMO

Skvělým případem společnosti, jejíž akcie byste si bývali byli rádi koupili při jejich uvedení na burzu, je Amazon. 10 000 USD investovaných v roce 1997 by se nyní slunilo nad kótou 17 milionů USD.

Dnes se může zdát, že bylo od začátku jasné, co se z firmy Jeffa Bezose stane. Držet akcie Amazonu po celou dobu ale opravdu nebylo psychicky nenáročné.

Není se co divit, že se investoři zajímají o firmy uvádějící své akcie na veřejný trh. Další Amazon je snem každého, nakoupit levně akcie firmy, která změní svět, z vás přece udělá boháče. Statistika je ale neúprosná – Amazon je výjimka, "pravidlem" je podstatně klidnější a také méně štědrý vývoj ceny akcií v dlouhodobém horizontu.

3. FOMO rychlého zbohatnutí

Nejčastější efekt FOMO je v posledních letech spojen s kryptoměnami, akciemi Tesly, svého času třeba s GameStop a spol. a podobnými tituly. Nedávno se na Twitteru objevil třeba graf ceny kryptolegrace jménem Solana. 17 000 % za rok nezní špatně.

Na trhu s kryptoměnami se ději opravdu neuvěřitelné věci. Bez ohledu na to, jak (ne)velký potenciál využití ten který coin či token má, na trh proudí stále nové peníze. Pokud je to pyramida, je stále teprve ve výstavbě, pokud jde o technologie měnící svět, je samozřejmě skvělé "u toho být" již dnes (tedy spíše včera).

Blockchain smysl dává, některé oblasti krypta se ale jeví jako ukázková bublina. Snaha na tomto trhu vydělat každopádně spouští ukázkový FOMO efekt, který by se z anglického "I am going to become a shitcoin millionaire" dal volně přeložit jako "stanu se boháčem díky (dalšímu) sračkoinu".

Zdravý rozum říká, že vydělat miliony procent na něčem, co sotva existuje, by nemělo být možné a že to není správné. Ale ti, kterým se to povedlo, vaše nářky na svém soukromém ostrově s třemi heliporty a pláží z kokainu nejspíše neuslyší. A i kdyby se měl trh s kryptoměnami v budoucnu zhroutit, bohatství, které určitým lidem a firmám stihl a ještě stihne vytvořit, bude mít dlouhodobý vliv na finanční trhy jako celek.

Zdroj: A Wealth of Common Sense