Naháníte výnosy v době minimálních sazeb? Mimo tyto tři možnosti vám nic moc rozumného nezbývá
Tradiční portfolio složené z 60 % akcií a 40 % dluhopisů fungovalo po desítky let jako poměrně slušný základní způsob diverzifikace. V době nízkých výnosů bondů a podle řady hledisek rekordního ocenění akcií je předpokládaná návratnost portfolia 60/40 citelně nižší než v minulosti. Co s tím?
Než se dostaneme k samotným třem psychologicko-praktickým cestám, jak se s novou realitou v oblasti výnosů poprat, připomeňme si, proč vůbec v době minimálních sazeb držet v portfoliu dluhopisy.
Jedním z důvodů je (nebo alespoň vždy byl) výnos. Ten je v současnosti u velké části emisí záporný, například americké dlouhodobé bondy ale stále nominálně nabízejí něco málo. Lepší než nic, nicméně vedle výnosnějších alternativ v čele s akciemi tento význam již dlouhá léta bledne. Druhou funkcí je samozřejmě diverzifikace, protože dluhopisy snižují celkovou volatilitu portfolia.
Co tedy dělat v době nízkých, ne-li záporných výnosů dluhopisů?
1. Přijměte více rizika
Neobjevujte Ameriku. Když chcete vyšší než "bezrizikový" výnos, potřebujete více rizika. S větším rizikem ztráty rostou potenciální výnosy. Jak na to?
- Kvalitní firemní dluhopisy – vyšší výnosy než dluhopisy státní a stále velice vysoká pravděpodobnost, že budou úroky pravidelně vypláceny.
- Akcie – více akcií v portfoliu znamená příslib vyšších výnosů. Vedle šance na zhodnocení akcií samotných jsou podstatnou složkou výnosů dividendy.
2. Předpokládejte menší výnosy (a pracujte s investičním horizontem)
Vedle snahy zvýšit výnosy tak, aby naplnily vaše očekávání, je možné problém uchopit za opačný konec, tedy ponížit svá očekávání ohledně zhodnocení investovaných peněz.
Pro dluhopisové investory je také zajímavou možností třeba takzvaný dluhopisový žebřík, kdy je investovaná částka rozložena na několik částí do dluhopisů s různě vzdálenou dobou do splatnosti. Naděje na to, že výnosy nebudou navždy nízké, umírá poslední.
3. Přijměte nízké sazby jako realitu
Přijmete-li minimální sazby jako fakt, můžete se porozhlédnout po investicích, které (nejen) na to reagují. Klasikou v USA, ale v posledních letech i v Česku jsou dluhopisy, jejichž výnosy jsou navázané na inflaci. V době, kdy je výnosová křivka nízko a je hodně plochá (rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy je malý), má také smysl zkrátit v rámci dluhopisové složky portfolia dobu do splatnosti jako takovou (nemá valný význam zamknout peníze třeba na deset let namísto roku, když rozdíl v ročním výnosu je třeba 60-70 bazických bodů).
Ideální strategie, jak asi správně tušíte, není pro všechny investory stejná. Pro každého je správná právě ta strategie, se kterou dokáže v klidu žít, nikoli ta, která slibuje (nebo třeba i nakonec reálně nabídne) nejvyšší výnos. V posledních letech tržní dění svádí k plné alokaci do akcií, případně alternativ, které jsou od hlavního tržního proudu odstíněné. U alternativ jsou potřeba specifické znalosti a u akcií je potřeba (když nic jiného) tvrdá disciplína a pevná strategie, protože tlak na psychiku je během výrazných cenových výkyvů enormní a málokdo jej dokáže zvládnout.
Zdroj: Ritholtz.com
Aktuality
